Přijměte pozvání na mozioborovou konferenci, která se uskuteční v pátek 4. května 2012 v Kulturním centru Svoboda, Cheb.

Výživa

Výživa v paliativní péči

Malnutrice (nedostatečná výživa)  postihuje většinu pacientů v pokročilém stadiu nádorového onemocnění. Příjem stravy by pacientovi měl přinášet pohodu a potěšení. Je nutné přehodnotit skutečný prospěch z dřívějších předpisů a dietních doporučení.  Mnohdy se musíme řídit podle toho, co je  v dané chvíli pro pacienta podstatné a nejdůležitější a minimalizovat omezení.  Ten, kdo pečuje o perorální výživu, musí uklidňovat a naslouchat, aby znal měnící se přání nemocného v terminální fázi a případně přijímal jeho stížnosti. Jídlo má svou symbolickou hodnotu. Pečující musí umět vysvětlit a objasnit rodině klesající význam výživy na konci života. Příjem stravy při velmi pokročilém onemocnění  mnohdy způsobuje nevolnost. Pacienti v ní někdy pokračují, aby uklidnili své blízké.

Kromě běžné stravy u pacientů v paliativní péči využíváme tzv. umělou výživu. Ta může mít formu doplňků k perorálnímu užití, přípravků k podání do výživové sondy nebo roztoků k nitrožilnímu podání.  

Popíjení lahviček nebo krabiček výživy (sipping) má výhodu oproti běžné stravě v tom, že je okamžitě připraveno k použití, na trhu je široká škála příchutí s jasně definovaným obsahem energie, bílkovin, vitamínů a stopových prvků. Většina neobsahuje laktózu ani lepek. Některé obsahují vlákninu, některé jsou bez tuku. Snadno se popíjí po troškách slámkou. Nejlépe chutnají vychlazené. Pacientům může mnohé poradit  nutriční terapeutka. 

Výživa podávaná sondou  do žaludku nebo tenkého střeva (tzv. sondová enterální výživa) je indikovaná u pacientů se skutečnou nebo hrozící podvýživou, kteří mají funkční zažívací trakt. Pokud je u pacienta v terminálním stavu již dříve vytvořen přístup do trávicí trubice (gastrostomie, jejunostomie), je třeba o pokračování a intenzitě enterální výživy rozhodnout s ohledem na aktuální klinický stav a přání pacienta. U pacientů v terminálním stavu lze gastrostomii využít k zajištění bazální hydratace.

V některých specifických klinických situacích je prokázán přínos parenterální výživy (do žíly) na délku života i celkovou funkční zdatnost.  U pacienta, který tráví na lůžku více než 50% denní doby a není soběstačný, převažují nevýhody domácí parenterální výživy (do žíly) nad očekávaným přínosem.  

Výživa je zatěžující a neprospěšná  pro pacienta v terminálním stavu při současném selhávání životních funkcí. Je zatěžující i v případech, kdy nemůžeme přispět ke zvládnutí dominujícího a život ohrožujícího stavu. Pokud však může přispět k delšímu přežití s dobrou kvalitou života, je jistě vhodné ji zvážit. Rozhodnutí o omezení nebo ukončení umělé výživy  nesmí vést k  pocitu hladu a žízně. V konečné fázi nemoci je velmi důležitá dobrá péče o dutinu ústní.

MUDr. Milana Šachlová, PhD.