Pilotní program mobilní specializované péče

Zveřejněno: 18. dubna 2016 | praxe sestra

Tato stránka je věnována pilotnímu programu mobilní specializované paliativní péče, který má za cíl ověřit v českých podmínkách možnosti a nákladovost péče mobilních hospiců o umírající pacienty v domácím prostředí. Naším cílem je na této stránce nabídnout odpovědi na nejčastější otázky kolegů lékařů a zdravotníků, novinářů, zástupců úřadů státní zprávy a samospráv.

Proč pilotní program vznikl?

Sedmdesát osm procent Čechů by jednou ráda dožila doma, nikoliv v zdravotnických zařízeních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb. To potvrzuje výzkum veřejného mínění, který realizovala v roce 2013 výzkumná agentura STEM/MARK a finančně jej podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolu s agenturou STEM/MARK.

V České republice přitom ročně zemře 105 000 lidí, 60 % v nemocnici a 9 % v nemocnici dlouhodobé péče. Toto číslo je ve srovnání se západními zeměmi vysoké a neexistuje pro něj přijatelné klinické vysvětlení (viz studie Using death certificate data to study place of death in 9 European countries: opportunities and weaknesses. Od jara 2014 proto Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP, Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny připravovaly pilotní program, který má za cíl ověřit jednak parametry práce mobilních hospiců (bezpečnost a odborná úroveň péče, její přínos pro pacienta) a jednak spočítat náklady na tuto péči a srovnat ji s náklady, které dnes zdravotní pojišťovny hradí za péči o umírající pacienty ve stávajícím systému. Ze zdravotních pojišťoven se na pilotním programu podílí jen VZP. Ostatní zdravotní pojišťovny účast v pilotním projektu odmítly,

Co je paliativní péče?

Taková zdravotní péče, která nemůže pacienta vyléčit, ale aktivně usiluje o to, aby čas, který mu zbývá kvůli přirozenému průběhu nevyléčitelné nemoci, byl naplněn co nejkvalitnějším životem, bez bolesti, bez ztráty důstojnosti. Nesnaží se život intenzivními výkony prodlužovat za každou cenu, ale ani ho uměle nezkracuje. Zatímco ve většině západních zemí se jedná o přirozenou součást systému zdravotní péče a zdravotní politiky, v ČR se jedná o relativně mladý medicínský obor, který se ale rychle rozvíjí.

Potřebuje Česko mobilní paliativní péči? Nevymýšlíme zase něco specificky českého?

Přes rozdílné způsoby nakládání s daty v národních statistických úřadech, převládá v odborné společnosti v celoevropském měřítku konsensus, že lidé s nevyléčitelným základním onemocněním mohou dobře a bezpečně dožít v domácím prostředí, za nákladů stejných nebo nižších než v nemocnici; a to v daleko větší míře než tomu dnes v ČR je. To uvádí studie The effect of hospital bed reduction on the use of beds: a comparative study of 10 European countriesHome versus hospital death: assessment of preferences and clinical challenges.

V sousedním Německu a Rakousku dožije doma, v péči (plně hrazené ze zdravotního pojištění) některého ze stovek mobilních hospiců, zhruba 10 % nevyléčitelně nemocných lidí, a na tento typ péče existuje v obou zemích zákonný nárok. Naproti tomu v ČR, kde není mobilní specializovaná paliativní péče hrazena ze zdravotního pojištění a dvacítka mobilních hospiců existuje jen díky darům, grantům a veřejným sbírkám, je mobilní paliativní péče dostupná jen v některých regionech a využít ji může jen zhruba jedno procento nevyléčitelně nemocných lidí na konci života (cca 1600 ročně).

V čem pilotní program spočívá?

Dvacítka mobilních hospiců se i v roce 2015 postará o cca 1600 umírajících pacientů, stejně jako loni a předloni. Část z těchto pacientů, 350 pojištěnců VZP, bude zařazena podle klinického protokolu do pilotního programu: u nich budou mobilní hospice denně detailně zaznamenávat několik desítek parametrů a hodnotit zdravotní stav podle mezinárodních skórovacích tabulek. Tímto způsobem získá hodnotící skupina pilotního programu údaje o objemu poskytované péče a o tom, jestli je péče mobilního hospice pro pacienta přínosem (například, zda se daří účinně bojovat s bolestí, zvracením, delirantními stavy, a dalšími symptomy onemocnění). Zdravotní pojišťovna poté proplatí u této menšiny pacientů za posledních maximálně 30 dnů péče částku v rozsahu 1161-1452 Kč podle závažnosti stavu pacienta.

Ve fázi hodnocení pilotního programu se pak vezmou náklady na 350 pacientů, kteří dožili doma za podpory mobilních hospiců v pilotním programu, a porovnají se s náklady na péči o kontrolní skupinu pacientů: tuto skupinu bude tvořit stejný počet lidí, kteří ve stejném období a stejných regionech zemřeli za běžných podmínek na stejné základní a přidružené diagnózy. Jinými slovy, ekonomické hodnocení bude srovnávat „náklady na umírání“ doma s péčí mobilního hospice s „náklady na umírání“ tak, jak k němu dochází napříč republikou běžným způsobem v nemocnicích, domech pro seniory, léčebnách, nebo doma v péči praktického lékaře a agentury domácí péče.

Na konci pilotního programu bychom měli znát přesné odpovědi na otázky, které zatím jen odhadujeme: V čem může péče mobilních hospiců umírajícím pacientům pomoci? Může zajistit lidem dožití doma ve vyšším počtu, než stávající způsoby hrazené ze zdravotního pojištění? Je pro pacienty bezpečná? Je nákladnější, než dnes pojišťovnami hrazené typy péče o lidi na konci života?

Kdo bude pacienty pro pilotní program vybírat?

O přijetí do péče mobilního hospice může požádat nevyléčitelně nemocný pacient v terminálním stavu, jeho rodina, praktický lékař, nemocniční lékař, nebo ambulantní specialista. Pokud se tak stane v době konání pilotního programu, u organizace, která je do něj zařazena, pacient bude pojištěncem VZP, a při prvním vyšetření lékařem mobilního hospice se ukáže, že pacient splňuje medicínská kritéria a s podmínkami péče mobilního hospice bude souhlasit pacient i jeho rodina, bude pacient do pilotního programu zařazen.

Do pilotního programu vstupují následující mobilní hospice (mapa):

1. Diecézní charita Brno – pracoviště Rajhrad a Třebíč

2. Hospic sv. Alžběty – Brno

3. Centrum pro léčbu bolesti a paliativní medicínu – Zlín

4. Domácí hospic Cesta domů – Praha

5. Občanské sdružení Most k domovu – Praha a Praha-západ

6. Oblastní charita Červený Kostelec

7. Mobilní hospic Ondrášek – Ostrava

Jsem onkolog a pracuji s nevyléčitelně nemocnými pacienty v jednom z regionů, ve kterých pilotní program bude probíhat. Jaký je postup? Jak můžu předat pacienta do péče mobilního hospice?

Postup je zpravidla jednodušší než překlad pacienta do jiného lůžkového zařízení. Za prvé je nutné zjistit pacientovy preference, zda chce zůstat doma. Pokud tomu tak je, kontaktujte příslušný mobilní hospic a domluvte příjem pacienta do péče přímo s personálem přejímajícího hospice.

Jsem praktická lékařka, a mám pacienta, který je nevyléčitelně nemocný. Odeslala bych ho do nemocnice, ale on chce být doma. Jak mám postupovat? Jaký rozsah péče mobilní hospic „umí“?

Mobilní hospic pracuje v nepřetržitém provozu, s kvalifikovanými lékaři a sestrami, s dobrým vybavením. Rozsah zdravotních stavů, které se dají bezpečně a dobře zvládnout doma, je pravděpodobně širší, než byste čekala. Kontaktujte příslušný mobilní hospic, popište pacientův stav a jeho preference, a rychle se ukáže, zda je nutná hospitalizace, nebo je indikována domácí paliativní péče.

Pokud lékař indikuje u pacienta ve své péči předání mobilnímu hospici, počítá se mu tato péče do limitu? Kdo povede preskripci?

Péče mobilního hospice se nepočítá do indukované péče. Pokud je pacient zařazen do pilotního programu, poskytuje mu léčiva hospic v režimu domácí hospitalizace, tedy stejně jako kdyby byl hospitalizován.

Platí pacient za péči mobilního hospice?

Většina mobilních hospiců kryje náklady na péči (cca 1900 Kč za pacienta a den) z darů, grantů, veřejné sbírky, a částečně také spoluúčastí pacienta, obvykle ve výši 100-200 Kč za den péče. Pacienti mají nárok na příspěvek na péči, s jehož vyřízením může pomoci sociální pracovník hospice.

Zbohatnou teď mobilní hospice, když se dostanou k úhradě ze zdravotního pojištění?

Nikoliv. Pilotní program uhradí menšině českých mobilních hospiců (sedmi z dvaceti) jen část nákladů na péči (1100-1400 z odhadovaných 1900), a to jen u malé části pacientů (350 z 1600), a to ještě jen za posledních 30 dní péče. Stejně jako dosud, české mobilní hospice budou i v roce 2015 fungovat jen díky darům, grantům a veřejným sbírkám.

Pilotní program tedy určitě je historickým mezníkem v dějinách umírání v Česku – je to ale kvůli analýze dat, která v jeho rámci vznikne. Z finančního hlediska se paliativní péče rozhodně nestane lukrativním odvětvím medicíny; a i kdyby testovaný model úhrady jednou došel všeobecného rozšíření, mobilní hospice budou i s ním vždy závislé na vlastních dárcích a filantropii.

Co se stane po ukončení pilotního programu?

To je ve hvězdách – můžeme doufat v plošné rozšíření modelu mobilní paliativní péče, plně hrazené ze zdravotního pojištění, podle výše zmiňovaného německého nebo rakouského vzoru. Stejně tak se může stát, že program bude vyhodnocen, zasunut do šanonu, šanon do šuplíku, a zapomenut.

Chcete-li, stejně jako my, aby se i v Česku stalo umírání doma, ale s vyspělou medicínou 21. století za zády, skutečností, podpořte pilotní program svým zájmem: přihlaste se k průběžnému odběru novinek a závěrečné hodnotící zprávy. Kdybyste chtěli přidat ruku k dílu i více, potěšte sestřičky a lékaře z hospice ve svém regionu mailem nebo osobní návštěvou, sledujte hospic ve svém regionu na facebooku a podepištemezinárodní výzvu pro dostupnou paliativní péči The Prague Charter (český překlad), staňte se dobrovolníkem v hospici, nebo napište své zdravotní pojišťovně, že podporujete pilotní program a začlenění domácí paliativní péče do systému veřejného zdravotního pojištění.

Informace o úrovni paliativní péče v Evropě naleznete také v unikátním online atlasu mobilní specializované paliativní péče v Evropě. Jedná se o vizualizaci dat sesbíraných výzkumníky několika evropských akademických pracovišť v roce 2015. Koordinaci sběru dat a jejich interpretaci provedlo Centrum paliativní péče v Praze.

Stránku věnovanou pilotnímu programu vytvořila Česká společnost paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSPM), národní partner European Association for Palliative Care (EAPC). Předsedou společnosti je primář Ladislav Kabelka (Brno), jednání vedla primářka Eva Hegmonová (Zlín), klinický protokol studie zpracoval za ČSPM onkolog Ondřej Sláma (Brno). Odpovědi na otázky na této stránce zpracoval Marek Uhlíř, ředitel mobilního hospice v Praze.

Podrobnější informace o programu se nacházejí v sekci Pilotní program mobilních hospiců.