Ohlédnutí za 3. česko-slovenskou konferencí paliativní medicíny

Zveřejněno: 2. ledna 2012 | vzdělávání

Článek vyšel v prosinci 2011 v časopisu Medical Tribune

Kongresové centrum v Olomouci hostilo 24.-25. listopadu 2011 více než 350 účastníků 3.česko-slovenské konference paliativní medicíny. Konference pořádaná Českou společností paliativní medicíny ve spolupráci se slovenskými kolegy je největším tuzemským odborným setkáním zdravotníků, kteří se  zabývají péčí o nevyléčitelně nemocné. Složení účastníků vypovídá hodně o tom, jak téma paliativní péče prostupuje různými lékařskými odbornostmi, ale také různými typy zdravotnických zařízení.  Mezi účastníky tak byli praktici, lékaři a sestry z hospiců a léčeben pro dlouhodobě nemocné i  nemocnic a fakultních klinik různých odborností (onkologie, radioterapie, pneumologie, interna). Významné bylo zastoupení dalších nelékařských profesí: klinických farmakologů, sociálních pracovníků a psychologů. Dvoudenní odborný program byl rozdělen do paralelních sekcí, ve kterých zaznělo celkem 60 sdělení. Tématem byly otázky organizace paliativní péče a její integrace do systému zdravotní péče,  možnosti multiprofesní týmové spolupráce, ale také praktické přehledy léčby symptomů a zajímavé klinické kazuistiky.

Přístup ke kvalitní paliativní péči patří v civilizovaném světě k lidským právům

V úvodní přednášce bývalý prezident Evropské asociace paliativní péče (EAPC) prof.Lukas Radbruch (viz foto) z Bonnu prezentoval data, ze kterých vyplývá, že více než polovina nemocných s onkologickými ale i neonkologickými diagnózami (ICHS, CHOPN, demence) má v pokročilých fázích nemoci prokazatelný benefit z komplexní paliativní péče. Dostupnost této péče je ale v různých evropských zemích velmi rozdílná. Je potřeba systematicky pracovat na tom, aby byla kvalitní paliativní péče dostupná tam, kde se nevyléčitelně nemocní a umírající pacienti reálně vyskytují: v domácím prostředí, v domovech pro seniory, na lůžkách akutních nemocnic i léčeben, na oddělení JIP a ARO a samozřejmě také v hospicech. Podle prof. Radbrucha  je potřeba pracovat ne zlepšení úrovně tzv. obecné paliativní péče (tj. vzdělávání všech zdravotníků, kteří s nevyléčitelně nemocnými pracují), ale také vytvářet nové organizační formy specializované paliativní péče jako jsou např. ambulance paliativní medicíny, interdisciplinární týmy domácí péče,  konziliární týmy v nemocnicích a specializované lůžková oddělení paliativní péče. Zkušenosti z  Německa ukazují, že rozvoj paliativní péče vyžaduje nejen nadšení a obětavost na straně těch, kdo péči poskytují, ale také koncepční kroky tvůrců zdravotní politiky a plátců péče.  Potřebu dalšího rozvoje a větší integrace paliativní péče do činnosti komplexních onkologických center zdůraznil ve své přednášce prof.Vorlíček, předseda České onkologické společnosti.  Prim. Kabelka, předseda České společnosti paliativní medicíny ve svém příspěvku pospal současnou situaci a perspektivy dalšího vývoje paliativní medicíny v ČR. Jedinou formou specializované paliativní péče, která je ve stávajícím systému zdravotní péče dobře zakotvená jsou lůžkové hospice. Tato zařízení poskytují velmi kvalitní komplexní paliativní péči. V hospicech však v ČR nastává méně než 3% ze všech úmrtí. Je proto třeba usilovat o  rozvoj dalších forem této péče, především mobilní (domácí), ambulantní a konziliární paliativní péče. Od  ledna 2011 vznikl nástavbový specializační obor paliativní medicína. V následujících letech se tak snad postupně zvýší počet lékařů, kteří se problematikou paliativní medicíny budou zabývat. Potřebu dostupnosti  kvalitní paliativní péče v zařízeních sociální péče, především rezidenčních domovech pro seniory  zdůraznil Ing. Horecký, prezident Ascociace poskytovatelů sociálních služeb v ČR.

Přestože jsou v ČR dostupné účinné léky, řada pacientů trpí zbytečně bolestí

V části věnované léčbě  bolesti zazněla sdělení o správném hodnocení bolesti jako základním předpokladu správné léčby. Je to právě nedostatečná pozornost, kterou lékaři bolesti věnují a nedostatečně podrobná anamneza bolesti, jež vedou k tomu, že některé typy bolesti (např. epizody silné bolesti u onkologických pacientů, tzv. průlomová bolest, zůstávají nerozpoznány a tudíž neléčeny.  V několika sděleních byly prezentovány základní léčebný algoritmus pro léčbu bazální a průlomové  bolesti v onkologii.

Část pacientů v paliativní péči má výrazný prospěch z umělé enterální a parenterální výživy  a výživa by jim proto neměla být odpírána

Pacienti v paliativní péči představují z hlediska prognózy délky přežití velmi různorodou skupinu. Lékaři by se měli učit lépe odhadovat prognózu a o této prognóze s pacienty otevřeně hovořit.  „Teprve ve vztahu k pravděpodobné prognóze délky života a k pojmenovaným cílům léčby ( na kterých se shodl lékař a pacient)  lze racionálně rozhodnout, zda je indikovaná např. parenterální výživa“, zdůraznila ve svém sdělení Dr. Šachlová z MOÚ.

Pacient v paliativní péči a komplementární a alternativní medicína (CAM).

Více než polovina pacientů v paliativní péči užívá nějakou formu CAM. Některé z těchto postupů mohou prokazatelně  příznivě ovlivnit jejich kvalitu života ( např. akupunktura, masáže, některé formy relaxace) u jiných je přínos velmi sporný. Užívání CAM a jeho přínosy a rizika by mělo být pravidelně předmětem  hovoru lékaře s pacientem v paliativní péči.  „Lékař, který s takto nemocnými pracuje,  by měl být základně seznámen s nabídkou hlavních druhů CAM“  připomněl dr. Sláma z MOÚ.

Kongres EAPC v roce 2013 bude v Praze

Na konferenci zazněla řada dalších sdělení o léčby nejčastějších symptomů o možnostech psychologické, sociální a spirituální péče. Živé diskuse po jednotlivých přednáškách i v kuloárech,  do kterých se zapojovali lidé různých odborností  a profesí , prokázali, že otázka dobré péče o pacienty v závěru života je téma závažné, ale současně profesně velmi zajímavé a podnětné.

IV. česko-slovenské konference paliativní medicíny proběhne příští rok v Bratislavě.

 

Důležitou a pro paliativní medicínu v ČR velmi povzbudivou  zprávou je rozhodnutí rady EAPC, že  se v červnu 2013  Evropský kongres paliativní medicíny uskuteční v Praze.

 

 

Autor: MUDr. Ondřej Sláma, sekretář České společnosti paliativní medicíny ČSL JEP