Společná tisková zpráva České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Fóra mobilních hospiců

Zveřejněno: 28. listopadu 2017 | Mobilní paliativní péče Tisková zpráva

V seznamu výkonů, hrazených ze zdravotního pojištění, přibudou k 1. 1. 2018 nástroje pro úhradu mobilní specializované paliativní péče.

Na základě výsledků pilotního programu, který ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Ministerstvem zdravotnictví ČR běžel poslední tři roky, začala práce na zařazení registračních listů výkonů pro úhradu mobilních hospiců do novelizovaného sazebníku hrazených výkonů, která vyústila do nového sazebníku a úhradové vyhlášky. Kraje a zdravotní pojišťovny tak od 1. 1. 2018 dostávají možnost zařadit mobilní specializovanou paliativní péči do systému hrazené zdravotní péče.

Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP a Fórum mobilních hospiců vydali tiskovou zprávu.

Sympozium Nemocniční paliativní péče ve FN Královské Vinohrady

Zveřejněno: 28. listopadu 2017 | dokumenty pozvánka vzdělávání

Rádi bychom vás pozvali na sympozium pořádané I. interní klinikou FNKV, které by mělo shrnout 18 měsíců naší práce v rámci projektu Spolu až do konce NF Avast i plány a vize do budoucna.

Záštitu nad akcí převzala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality zdravotní péče PhDr. Libuše Gavlasová, MBA.

Čestným hostem sympozia je Dr. Martine De Laat, vedoucí lékařka Paliativní jednotky a Nemocničního paliativního týmu Univerzitní nemocnice Gent, Belgie.

V případě zájmu se, prosíme, hlaste na email jana.bodlakova@fnkv.cz.

Program ke stažení [PDF]

Mgr. Jana Bodláková
Vrchní sestra 1. interní kliniky
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Mobilní specializovaná paliativní péče v roce 2018

Zveřejněno: 28. listopadu 2017 | dokumenty Mobilní paliativní péče

Od ledna 2018 vstupuje v platnost nová úhradová vyhláška a seznam zdravotních výkonů, které umožňují pojišťovnám nasmlouvat mobilní specializovanou paliativní péči (MSPP). Výkony MSPP jsou zařazené pod novou samostatnou odbornost 926. V uplynulých týdnech jsme vedli jednání s Ministerstvuem zdravotnictví, VZPSvazem zdravotních pojišťoven  ohledně toho, co mohou mobilní hospice od roku 2018 očekávat. Ministerstvo zdravotnictví chystá metodický pokyn, který má mimo jiné ujasnit terminologii a rozlišit mezi obecnou a specializovanou paliativní péčí – měl by vyjít ve věstníku do konce roku. Tabulku s rozdělením obecné a specializované paliativní péče, kterou bude metodický pokyn obsahovat, najdete zde.

Výběrová řízení bude možné vypisovat již nyní, potřebné informace k řízením jsou uloženy zde.

Od 1.1.2018 tak bude možné pečovat o nevyléčitelně nemocné a umírající ve dvou modelech dle závažnosti jejich stavu:

  • jako poskytovatel mobilní specializované paliativní péče s příslušnými výkony s danou úhradou – pro nemocné vyžadující 24 hodin dostupnosti sestra / lékař specialista v oboru paliativní medicína
  • nebo jako poskytovatel obecné paliativní péče (praktický lékař, domácí péče, domácí péče s hospicovým programem), s nižší úhradou 925, ale personálně, organizačně a zejména finančně méně náročnými podmínkami.

MSPP je model péče určený klinicky nestabilním a vysoce symptomově náročným pacientům, kteří potřebují 24 hodinovou pohotovost týmu lékař + sestra k tomu, aby skutečně mohli dožít doma bez převozu na akutní lůžko. Méně náročné pacienty vždy měl a mít bude v péči praktický lékař ve spolupráci s agenturami domácí péče a dalšími ambulantními specialisty. Tato péče je a bude hrazena výkonově jako domácí ošetřovatelská péče (925) + návštěvní služba praktického lékaře či ambulantního specialisty.

Rezoluce Světové zdravotnické organizace o paliativní péči

Zveřejněno: 16. listopadu 2017 | dokumenty Doporučení

V květnu 2014 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (WHA), tedy výkonný orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), rezoluci s názvem Posilování paliativní péče jako součásti komplexní péče v průběhu celého života. Po téměř půl století od vzniku moderního hospicového hnutí tak má rozvoj paliativní péče institucionální a legislativní oporu i v nejvýznamnějším světovém zdravotnickém společenství.

Potřeba paliativní péče nevyhnutelně roste spolu s rozvojem medicíny jako takové. Vyšší věk dožití vede ke globálnímu stárnutí populace a zvyšování počtu pacientů trpících chronickými chorobami. Podle zprávy WHO z roku 20151 by paliativní péči každý rok využilo asi 40 milionů pacientů a jejich rodin, tato pomoc je však dostupná jen pro asi 14 % z nich, žijících zpravidla v rozvinutých západních zemích. WHO reflektuje tento alarmující stav a usiluje o rozvoj a podporu paliativní péče zejména v zemích, kde byla tato péče dosud přehlížena. V rezoluci pak mimo jiné přiznává, že hlavním faktorem přispívajícím k minimální dostupnosti této péče je nedostatečná institucionalizace paliativní péče a její (ne)integrovanost do zdravotnických a sociálních systémů. Tyto faktory přispívají podle WHO k tomu, že paliativní péči není věnována náležitá pozornost ve vzdělávání, financování ale například i v rámci distribuce potřebných léčiv, a to navzdory tomu, že přináší značné finanční úspory zdravotnickým systémům, především díky zkrácení pobytu v nemocnicích.

WHO nejen, že uznává zásadní význam paliativní péče při zvyšování kvality života, ale tvrdí, že zavádění paliativní péče do celkového kontinua péče je etickou odpovědností všech zdravotnických systémů v rámci snahy o předcházení utrpení.

Stěžejní opatření, ke kterým rezoluce členské státy vyzývá, jsou:

  1. Zavádět a posilovat politiku paliativní péče a její integraci do komplexních zdravotnických systémů na všech jejich úrovních.

  2. Zajistit odpovídající financování paliativní péče na úrovni národních států.

  3. Integrovat paliativní péči do vzdělávání všech poskytovatelů péče v souladu s jejich rolí a odpovědností za péči. Důraz je kladen zejména na zahrnutí vysokoškolských kurzů paliativní péče do vzdělávání lékařů a sester a zavádění specializovaných školení pro duchovní, pečovatele, sociální pracovníky a další, kteří se při své práci setkávají s paliativními pacienty.

  4. Posoudit a případně pozměnit národní a lokální legislativu pro kontrolovaná léčiva tak, aby byla léčiva pro mírnění bolesti dobře dostupná a využitelná.

  5. Podporovat partnerskou spolupráci mezi vládou a občanskou společností, včetně pacientských organizací tak, aby přispěla k péči o paliativní pacienty.

Cílem rezoluce je podpořit jednotlivé členské státy, aby na základě analýzy paliativních potřeb ustanovili systém, který by na úrovni národních států zajistil, aby paliativní péče byla dostupná pro všechny potřebné pacienty, bez ohledu na jejich finanční možnosti, sociokulturní status nebo místo bydliště. „V České republice v současnosti probíhá řada systémových změn, které by měly přispět k většímu rozšíření a lepší dostupnosti paliativní péče, jako je například nová úhradová vyhláška pokrývající práci mobilních domácích hospiců nebo zakládání multidisciplinárních paliativních týmů v českých nemocnicích,“ uvádí Kancelář WHO v České republice a dodává: „Doufáme, že český překlad rezoluce se stane pro týmy prosazující tyto změny vítanou oporou.“

1) WHO, Fact sheet č. 402, Palliative Care, červenec 2015. Dostupný na adrese: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs402/en/