Zveřejněno: 20. března 2020 |
covid-19 dokumenty Doporučení
Česká společnost paliativní medicíny a Fórum mobilních hospiců společně vypracovaly metodický pokyn pro týmy mobilní specializované paliativní péče (domácí hospice) v době pandemie COVID-19. Cílem je pomoci připravit týmy mobilních hospiců na nápor závažně nemocných pacientů s paliativními potřebami, kteří nebudou moci být hospitalizováni nebo budou z nemocnic kvůli pandemii předčasně propouštěni. Jedná se o nástroj mapující možné kroky a nabízející způsob, jak o situaci přemýšlet a jakými postupy dosáhnout pomoci co největšímu počtu potřebných, ale i jiným poskytovatelům v regionu a pomoci uvolnit akutní lůžkovou kapacitu.
Metodický pokyn pro týmy mobilní specializované paliativní péče (domácí hospice) v době pandemie COVID-19 [PDF]
Zveřejněno: 7. listopadu 2019 |
ČSPM dokumenty Valná hromada
V rámci konání XI. celostátní konference paliativní medicíny proběhla valná hromada ČSPM, na které byla přednesena Zpráva o činnosti za období 2018/2019, Zpráva o hospodaření za rok 2018 a Zpráva revizní komise za uplynulé období. Přítomní členové společnosti hlasováním vyjádřili souhlas s hospodařením společnosti i se zprávou revizní komise.
Dalším bodem valné hromady bylo hlasování o ustavení nové sekce ČSPM – Sekce pro etiku v paliativní péči. dPodrobné informace o průběhu valné hromady a výsledcích hlasování naleznete v Zápisu z valné hromady.
Zveřejněno: 1. srpna 2019 |
ČSPM dokumenty Legislativa memorandum mz
V úterý 30.7. bylo na ministerstvu zdravotnictví slavnostně podepsáno Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR. Dokument podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitelé všech zdravotních pojišťoven v ČR a za ČSPM její předseda Ondřej Sláma. Svým podpisem všechny strany vyjádřily připravenost a vůli pracovat na systematickém rozvoji paliativní péče. Česká společnost paliativní medicíny je v memorandu označena za garanta odbornosti a koordinátora zavádění paliativní péče do systému zdravotní a sociální péče. Podpis memoranda považujeme za velký úspěch a současně závazek a odpovědnost.
Zveřejněno: 11. června 2019 |
Česká společnost paliativní medicíny (ČSPM) a Fórum mobilních hospiců (FMH) s radostí sledují rozvoj mobilní specializované paliativní péče v České republice. Zároveň se neustále snaží monitorovat dosahovanou odbornou úroveň a kvalitu poskytované péče podle nejnovějších poznatků vědy (lege artis).
Zástupci ČSPM se zúčastňují výběrových řízení na uzavírání smluvních vztahů a setkávají se v praxi s nejednotnými postupy. Ve snaze udržet vysokou kvalitu této specifické služby umírajícím v jejich vlastním sociálním prostředí si dovolujeme předložit konsenzuální stanovisko České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Fóra mobilních hospiců k výběrovým řízením na uzavírání smluvních vztahů k poskytování mobilní specializované paliativní péče.
Zveřejněno: 5. června 2019 |
Asociace nemocničních kaplanů a Katolická asociace nemocničních kaplanů v České republice se připojují ke společnému prohlášení České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP k vyjádření poslankyně Věry Procházkové, které zaznělo v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 19. 5. 2019.
Asociace nemocničních kaplanů a Katolická asociace nemocničních kaplanů [PDF]
Společné prohlášení k vyjádření poslankyně Věry Procházkové [PDF]
Zveřejněno: 21. února 2019 |
ČSPM dokumenty Legislativa Mobilní specializovaná paliativní péče MSPP
V roce 2018 připravil projektový tým Ministerstva zdravotnictví Standardy mobilní specializované paliativní péče (MSPP), které mají za cíl pojmenovávat, kodifikovat a podporovat dobrou praxi. Nově přijatý dokument aktualizuje znění Standardů kvality paliativní péče z let 2015-2016, kromě toho jsou aktualizované o nejnovější poznatky ze zahraničních doporučených postupů a aktuální legislativu. Autorský kolektiv dokumentu kladl velký důraz na jejich jednoduchost a srozumitelnost i pro pacienty a jejich blízké.
Ve snaze o maximální konsensualitu byly Standardy kromě připomínkování odbornou společností a zastřešující organizací poskytovatelů také veřejně projednány na Ministerstvu zdravotnictví dne 6. 11. 2018 za účasti zástupců všech mobilních hospiců a obou jejich zastřešujících organizací. Po vypořádání celkem 67 připomínek Standardy MSPP projednaly a jako společný konsensuální dokument přijaly Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP a Fórum mobilních hospiců. Standardy MSPP vycházejí jako autoritativní, oficiální výstup projektu Ministerstva zdravotnictví, a jsou dalším krokem k etablování MSPP jako jasně definované zdravotní služby, která je standardní součástí zdravotnického systému. Předpokládá se jejich pravidelná aktualizace v několikaletém intervalu.
Standardy mobilní specializované paliativní péče [PDF]
Zveřejněno: 30. září 2018 |
ČSPM dokumenty pozvánka
v pátek 5. října v 8:00 proběhne v kongresovém sále Top Hotelu Praha shromáždění členů (valná hromada) ČSPM. Výbor na ní bude prezentovat zprávu o činnosti a o hospodaření odborné společnosti. Dále budeme schvalovat vznik pediatrické a geriatrické sekce. Shromáždění ale považujeme především za příležitost k setkání a diskusi výboru se členy. V příloze najdete zprávu o činnosti ČSPM za období 2017-2018. Budeme rádi, když se s dokumentem seznámíte, abychom se v pátek mohli v diskusi věnovat konkrétním tématům.
Zpráva o činnosti ČSPM [PDF]
Těšíme se na setkání s vámi
Za výbor ČSPM
MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Zveřejněno: 28. listopadu 2017 |
Mobilní paliativní péče Tisková zpráva
V seznamu výkonů, hrazených ze zdravotního pojištění, přibudou k 1. 1. 2018 nástroje pro úhradu mobilní specializované paliativní péče.
Na základě výsledků pilotního programu, který ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Ministerstvem zdravotnictví ČR běžel poslední tři roky, začala práce na zařazení registračních listů výkonů pro úhradu mobilních hospiců do novelizovaného sazebníku hrazených výkonů, která vyústila do nového sazebníku a úhradové vyhlášky. Kraje a zdravotní pojišťovny tak od 1. 1. 2018 dostávají možnost zařadit mobilní specializovanou paliativní péči do systému hrazené zdravotní péče.
Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP a Fórum mobilních hospiců vydali tiskovou zprávu.
Zveřejněno: 28. listopadu 2017 |
dokumenty pozvánka vzdělávání
Rádi bychom vás pozvali na sympozium pořádané I. interní klinikou FNKV, které by mělo shrnout 18 měsíců naší práce v rámci projektu Spolu až do konce NF Avast i plány a vize do budoucna.
Záštitu nad akcí převzala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality zdravotní péče PhDr. Libuše Gavlasová, MBA.
Čestným hostem sympozia je Dr. Martine De Laat, vedoucí lékařka Paliativní jednotky a Nemocničního paliativního týmu Univerzitní nemocnice Gent, Belgie.
V případě zájmu se, prosíme, hlaste na email jana.bodlakova@fnkv.cz.
Program ke stažení [PDF]
Mgr. Jana Bodláková
Vrchní sestra 1. interní kliniky
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Zveřejněno: 16. listopadu 2017 |
dokumenty Doporučení
V květnu 2014 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (WHA), tedy výkonný orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), rezoluci s názvem Posilování paliativní péče jako součásti komplexní péče v průběhu celého života. Po téměř půl století od vzniku moderního hospicového hnutí tak má rozvoj paliativní péče institucionální a legislativní oporu i v nejvýznamnějším světovém zdravotnickém společenství.
Potřeba paliativní péče nevyhnutelně roste spolu s rozvojem medicíny jako takové. Vyšší věk dožití vede ke globálnímu stárnutí populace a zvyšování počtu pacientů trpících chronickými chorobami. Podle zprávy WHO z roku 2015 by paliativní péči každý rok využilo asi 40 milionů pacientů a jejich rodin, tato pomoc je však dostupná jen pro asi 14 % z nich, žijících zpravidla v rozvinutých západních zemích. WHO reflektuje tento alarmující stav a usiluje o rozvoj a podporu paliativní péče zejména v zemích, kde byla tato péče dosud přehlížena. V rezoluci pak mimo jiné přiznává, že hlavním faktorem přispívajícím k minimální dostupnosti této péče je nedostatečná institucionalizace paliativní péče a její (ne)integrovanost do zdravotnických a sociálních systémů. Tyto faktory přispívají podle WHO k tomu, že paliativní péči není věnována náležitá pozornost ve vzdělávání, financování ale například i v rámci distribuce potřebných léčiv, a to navzdory tomu, že přináší značné finanční úspory zdravotnickým systémům, především díky zkrácení pobytu v nemocnicích.
WHO nejen, že uznává zásadní význam paliativní péče při zvyšování kvality života, ale tvrdí, že zavádění paliativní péče do celkového kontinua péče je etickou odpovědností všech zdravotnických systémů v rámci snahy o předcházení utrpení.
Stěžejní opatření, ke kterým rezoluce členské státy vyzývá, jsou:
-
Zavádět a posilovat politiku paliativní péče a její integraci do komplexních zdravotnických systémů na všech jejich úrovních.
-
Zajistit odpovídající financování paliativní péče na úrovni národních států.
-
Integrovat paliativní péči do vzdělávání všech poskytovatelů péče v souladu s jejich rolí a odpovědností za péči. Důraz je kladen zejména na zahrnutí vysokoškolských kurzů paliativní péče do vzdělávání lékařů a sester a zavádění specializovaných školení pro duchovní, pečovatele, sociální pracovníky a další, kteří se při své práci setkávají s paliativními pacienty.
-
Posoudit a případně pozměnit národní a lokální legislativu pro kontrolovaná léčiva tak, aby byla léčiva pro mírnění bolesti dobře dostupná a využitelná.
-
Podporovat partnerskou spolupráci mezi vládou a občanskou společností, včetně pacientských organizací tak, aby přispěla k péči o paliativní pacienty.
Cílem rezoluce je podpořit jednotlivé členské státy, aby na základě analýzy paliativních potřeb ustanovili systém, který by na úrovni národních států zajistil, aby paliativní péče byla dostupná pro všechny potřebné pacienty, bez ohledu na jejich finanční možnosti, sociokulturní status nebo místo bydliště. „V České republice v současnosti probíhá řada systémových změn, které by měly přispět k většímu rozšíření a lepší dostupnosti paliativní péče, jako je například nová úhradová vyhláška pokrývající práci mobilních domácích hospiců nebo zakládání multidisciplinárních paliativních týmů v českých nemocnicích,“ uvádí Kancelář WHO v České republice a dodává: „Doufáme, že český překlad rezoluce se stane pro týmy prosazující tyto změny vítanou oporou.“