Pilotní program Mobilní specializované paliativní péče (MSPP) bude pokračovat v roce 2017

Zveřejněno: 27. prosince 2016 | ČSPM dokumenty Mobilní paliativní péče Tisková zpráva

Správní rada VZP na svém jednání 19.12. schválila pokračování pilotního projektu MSPP v roce 2017. Základní parametry jsou popsány v dopisu ředitele odboru úhrad zdravotní péče VZP ing. Mrázka.

Dle vyjádření VZP bude počet organizací, které se budou v roce 2017 na pilotním projektu podílet, rozšířen na maximálně 20. VZP předpokládá pokračování všech pilotních organizací z 1. fáze pilotního projektu s výjimkou Mostu k domovu Zlín.  ČSPM poskytla VZP seznam nových organizací, které mají zájem do pilotního projektu MSPP vstoupit a splňují podmínky personálního zabezpečení této zdravotní služby. Finální výběr provede VZP.

ČSPM považuje Most k domovu Zlín za regionálně důležitého poskytovatele mobilní specializované paliativní péče, který své kvality osvědčil v první fázi pilotního projektu  a požádala VZP, aby bylo i této organizaci umožněno v roce 2017 v pilotním projektu pokračovat.

Paliativní péče v ČR 2016 – Situační analýza

Zveřejněno: 13. prosince 2016 | analýza ČSPM

Tato situační analýza byla vypracována v rámci přípravy projektu Koncepce rozvoje paliativní péče. Společný projekt Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP má za cíl podpořit rozvoj obecné a specializované paliativní péče v České Republice.

Základní cíle projektu:

  • ve všech segmentech zdravotního a sociálního systému v České republice je každému nevyléčitelně nemocnému pacientovi dostupná kvalitní paliativní péče
  • každý občan/pacient má reálnou možnost volby prostředí, ve kterém si přeje prožít život s nevyléčitelnou chorobou i závěr svého života
  • rodinám a blízkým, kteří pečují o nevyléčitelně nemocného pacienta, je dostupná adekvátní psychologická a sociální podpora.

Situační analýza ke stažení [PDF]

Prezentace ze semináře Paliativní péče v domácím prostředí: výsledky pilotního projektu

Zveřejněno: 6. listopadu 2016 | ČSPM dokumenty Legislativa Mobilní paliativní péče

1. listopadu 2016 proběhl ve Sněmovně seminář  Paliativní péče v domácím prostředí: výsledky pilotního projektu pod záštitou předsedy Sněmovny, zdravotnického i sociálního výboru Sněmovny, a České kanceláře WHO.

Data o průběhu a nákladech péče sedmi mobilních hospiců o čtyři stovky pacientů ukázaly v porovnání s průběhem posledních třiceti dní života všech ostatních zemřelých, že domácí hospice poskytují bezpečnou zdravotní péči, která má klinický přínos pro pacienty a je navíc levnější než běžná péče o terminálně nemocné.

Dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Všeobecné zdravotní pojišťovny se jeví reálné, aby od roku 2018 byl nový model týmové mobilní specializované paliativní péče (tzv. domácí hospitalizace nevyléčitelně nemocných) hrazen z části z veřejného zdravotního pojištění.

Odborná společnost bude usilovat, aby úhrada z těchto zdrojů byla co nejvyšší a co nejreálněji kopírovala náklady na postavení specializovaného týmu lékařů a sester, i jejich pohotovosti v režimu 24 hodin/7 dnů v týdnu. Dosud zjištěné reálné náklady na zdravotní složku takové péče se pohybují mezi 1700-2000 Kč/den.

Dovolujeme si na tomto místě zveřejnit prezentace ze semináře ke stažení.

Děkujeme za velký zájem o tuto problematiku a rovněž všem, kteří se tímto tématem zabývají.


Pilotní projekt Mobilní specializované paliativní péče (MSPP) – Předběžné výsledky analýzy

Autoři: Švancara J., Dušek L.
Oponenti/garanti: Mrázek J., Bartoň P., Sláma O., Kabelka L.

MSPP – péče o terminálně nemocné v domácím prostředí
MUDr. Ladislav Kabelka, PhD.,
Interní oddělení nemocnice Hustopeče
Institut paliativní medicíny ČSPM ČLS JEP

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) – Několik poznámek z perspektivy ČSPM
MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP

Mobilní specializovaná paliativní péče – zahraniční inspirace
PhDr. Martin Loučka, PhD.
Centrum paliativní péče, Praha
Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK

NÁRODNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE
Sláma O., Kabelka L., Loučka M.

Zápis ze setkání výboru České společnosti paliativní medicíny

Zveřejněno: 6. října 2016 | ČSPM Zápisy

Zápis ze setkání výboru České společnosti paliativní medicíny ke stažení (PDF) 

Jednání výboru ČSPM ČLS JEP

Třebíč, sídlo Mobilního hospice sv. Zdislavy, 5. října 2016

Přítomni: Ladislav Kabelka, Jaromír Matějek, Ondřej Sláma, Jana Skřičková, Marcela Tomíšková

Omluveni: Jiří Vorlíček, Eva Hegmonová, Eva Balnerová, Stanislav Filip

Hosté: Pavel Svoboda (MH sv. Zdislavy Třebíč), Jiří Kabát (MH Most k domovu Praha), Eva Vráblová (MH sv.Zdislavy Třebíč), Irena Závadová (Cesta domů Praha), Jana Fialová (MH sv. Zdislavy Třebíč), Eva Hanáková (MH sv. Zdislavy Třebíč)

14.30 uvítání, schválení programu

14.45-17.45 jednání

Pracovní skupina dětské paliativní péče

vhodné ustavit sekci (doporučení ČLS JEP), výbor sleduje práce pracovní skupiny s nadšením s ohledem na výrazný posun ve formulaci priorit a také snahu věnovat se hledání grantových příležitostí.

Mojžíšová, Kabelka – formalizovat vztah ČSPM a dosavadní skupinou dětské paliativní péče formou sekce při ČSPM

XIII. česko-slovenská konference paliativní péče

výbor konstatuje vysokou profesionalitu organizace konference, děkuje sekretariátu ČSPM ČLS JEP a také celému vědeckému a organizačnímu výboru.

Pro příští rok nebude již konference organizována jako česko-slovenská, výbor navrhuje název IX. Národní konference paliativní medicíny – aktuálně navržený termín 2. – 3. 11.2017.

Sál VOP Brno je na tento termín prozatím rezervován. Vnímáme, že konference má stále zvyšující se počet účastníků a také větší diverzitu profesí a zájmů. Rádi bychom tomuto trendu přizpůsobili charakter konference.

Slidelive.com – Jiří Kabát navrhuje nahrávání konference, výbor souhlasí, žádáme J. Kabáta a M. Waldhanse prověřit technické a ekonomické parametry.

Výbor ČSPM požádal dr. Slámu o organizaci přípravy následující konference tak, aby na 23.11. 2016 byl pro setkání výboru připraven soubor návrhů na jiné místo a ev. i termín konference.

Dr. Sláma rozešle email do 2 týdnů členům výboru a novým kandidátům, s pozváním a otázkami k diskusi.

Veškeré informace se sbíhají k dr. Slámovi, v předmětu emailu Konference 2017.

Akreditační komise

byla ustanovena 6.9.2016, dr. Kabelka zvolen předsedou komise, další členové Hegmonová, Filip, Slováček, Kalábová. ČSPM má ze 6.9.2016 schválené kompetence pro teoretické vzdělávání v oboru Paliativní medicína, Dr.Kabelka připravím seznam akreditovaných pracovišť na stránky ČSPM.

MSPP, pilotní program

jsou známy výsledky vyhodnocení pilotního programu, výbor se usnesl na Doporučení k dalšímu průběhu MSPP (9.9.2016) a nyní vydává Stanovisko k vyúčtování a vyhodnocení první fáze programu.

Stanovisko výboru ČSPM ČLS JEP k vyúčtování a vyhodnocení první fáze pilotního projektu MSPP

Výbor ČSPM konstatuje, že podmínky vstupu do pilotního projektu MSPP byly odsouhlaseny výborem společnosti před podpisem smlouvy o pilotním programu, ze dne 31. března 2014. V rámci první fáze pilotního programu byla mimo jiné dohodnuta úhrada péče po dobu nejvýše 30 dnů a principy zálohové platby. Tyto podmínky byly známy všem pilotním organizacím, které s nimi souhlasily.

Výbor ČSPM ČLS JEP velice děkuje organizacím, které se do první fáze pilotního ověření zapojily a respektovaly dohodnuté podmínky.

ČSPM ČLS JEP trvá na principech organizace a výkonu mobilní specializované paliativní péče, včetně potřebného personálního zabezpečení, které jsou popsány v Metodice pilotního projektu. Výbor ČSPM ČLS stanovil základní body pro další vyjednávání svým doporučením, které je přílohou tohoto vyjádření.

Nadále chceme zůstat seriózním partnerem vyjednávání, se snahou pomoci kvalitnímu odbornému i organizačnímu nastavení této nové služby v systému, od roku 2018 jako legitimní součásti Seznamu výkonů.

Očekáváme ze strany partnerů v projektu pozvání k dalšímu jednání o pokračování pilotního programu.

Výbor ČSPM nominuje a jednohlasně schvaluje pro další jednání o programu MSPP tyto své členy a spolupracovníky:

Irena Závadová, Ladislav Kabelka, Jiří Kabát, Ondřej Sláma

Setkání pilotních organizací (MSPP)

Cesta domů (Irena Závadová, Marek Uhlíř) nabízí (a výbor ČSPM souhlasí), že zorganizuje setkání stávajících a případných nových pilotních organizací. Po rozhodnutí správní rady VZP budou z jejich strany rozeslány v rámci Fóra mobilních hospiců pozvánky k hlasování o termínu.

Seminář Parlament 1.11.2016

Centrum paliativní péče Praha a Cesta domů společně převzaly organizační závazek nad seminářem k tématu Mobilní specializované paliativní péče v Parlamentu ČR.

Příprava voleb

příští týden bude jednat předsednictvo ČLS a budou schváleny podmínky elektronických voleb. Po jejich oficiálním obdržení výborem ČSPM se jimi budeme řídit a do konce října bude nominována volební komise z řad členů ČSPM. Volby budou realizovány v lednu 2017.

Hodnotitelé grantů 

MZ ČR, paní ředitelka Novotná – Kabelka navrhne všechny, co se nyní přihlásili

Setkání výboru

bilanční – 23.11.2016 po atestacích, Brno, MOU

Za výbor ČSPM ČLS JEP zapsal

Ladislav Kabelka

Národní onkologický program

Zveřejněno: 22. dubna 2013 | dokumenty

Česká onkologická společnost uveřejnila novou aktualizovanou verzi Národního onkologického programu (NOP).Jedná se o koncepční dokument, ze kterého by měli vycházet tvůrci zdravotní politiky v oblasti prevence a léčby nádorových nemocí. Jsme velmi potěšeni, že je v tomto strategickém dokumentu uvedena také problematika paliativní péče. Mezi úkoly je zde uvedeno:

„Podporovat budování sítě ambulantních, lůžkových a domácích zařízení paliativní péče. Integrovat paliativní péči do činnosti KOC i onkologických pracovišť mimo tato centra“.

Celý text Národního onkologického programu naleznete zde.

Zpráva o ustavení a počáteční činnosti Katolické asociace nemocničních kaplanů v České republice

Zveřejněno: 15. dubna 2013 | dokumenty

MUDr. Bc. Michal Hrnčiarik, PhDr. Marta Hošťálková, Th.D.

Katolická asociace nemocničních kaplanů v České republice byla slavnostně ustavena 2. října 2012 na Velehradě za účasti zástupců České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Asociace nemocničních kaplanů.

Součástí ustavujícího jednání byly volby členů výboru a revizní komise. Předsedou katolické asociace se stal MUDr. Bc. Michal Hrnčiarik, místopředsedou P. ThLic. Leo Zerhau, Th.D., sekretářkou PhDr. Marta Hošťálková, Th.D. a pokladníkem P. ThLic. Václav Tomiczek. Dalšími členy výboru jsou P. Dr. Vojtěch Eliáš, Th.D. a MUDr. Jaroslav Štrof, CSc., MBA.

V čele revizní komise stanul Ing. Miroslav Šot, který za svou sekretářku jmenoval Mgr. Hanu Stejskalovou; třetím zvoleným členem tohoto kontrolního orgánu je P. ThLic. Mgr. Mgr. Jaroslaw Furtan.

Katolická asociace nemocničních kaplanů sdružuje nemocniční kaplany a dobrovolníky v pastorační péči ve zdravotnictví ustanovené Římskokatolickou a Řeckokatolickou církví ke službě nemocným a odborníky, např. konzultanty, supervizory, odborné poradce/garanty v oblasti pastorační péče ve zdravotnictví, teology aj.

Působí na celostátní úrovni v souladu s Dohodou o duchovní péči ve zdravotnictví mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v České republice uzavřenou 20. 11. 2006 a jejím Dodatkem č. 1 z 12. 12. 2011.

 

Katolická asociace nemocničních kaplanů sleduje svou činností:

  • podporu odborného i osobnostního růstu, včetně konzultační pomoci a supervize, poskytovatelů pastorační péče ve zdravotních a sociálních službách;
  • prosazování pastorační péče jako integrální součásti komplexní zdravotnické péče;
  • zapojení nemocničních kaplanů do zdravotnických týmů;
  • spolupráci s církevními autoritami Katolické církve, zvláště v oblasti vzdělávání nemocničních kaplanů;
  • poskytování konzultační pomoci zařízením zdravotních a sociálních služeb, rovněž církevním a státním orgánům při vypracování zásad pro poskytování pastorační péče na národní úrovni tak, aby byl brán náležitý zřetel na evropská doporučení;
  • pořádání odborných konferencí;
  • spolupráci se vzdělávacími institucemi, jejichž působení se dotýká poslání a cílů asociace, s katolickými i ekumenickými organizacemi obdobného zaměření na národní i mezinárodní úrovni.

 

Katolická asociace nemocničních kaplanů doporučuje v tomto roce k účasti pracovníků ve zdravotnictví následující aktivity:

  •  na republikové nebo oblastní úrovni

 

Termín Aktivita Místo konání Pořadatel
22. 4. II. celorepublikové setkání
nemocničních kaplanů
Rajhrad Katolická asociace nemocničních kaplanů v ČR

a další

3. – 4. 5. V. brněnské bioetické dny:
Ochrana počínajícího života
Brno Moravskoslezská křesťanská akademie

Kolegium katolických lékařů

Diecézní charita Brno

Bioetické centrum Hippokrates

Rada pro bioetiku ČBK

11. 5. VIII. ročník Setkání křesťanských zdravotníků
v Nemocnici Milosrdných sester
sv. Karla Boromejského
Praha Kongregace

Milosrdných sester
sv. Karla Boromejského

20. – 23. 6. Duchovní obnova pro zdravotníky
a pracovníky charity
Vranov
u Brna
Duchovní centrum
sv. Františka z Pauly
22. 6. Třetí pouť lékařů a zdravotníků Svatý Hostýn Kolegium katolických lékařů

Arcibiskupství olomoucké

25. – 28. 7. Exercicie pro lékaře a zdravotníky Velehrad Poutní a exerciční
dům Stojanov
Říjen 2013 XIV. ročník

Bioetická konference

Olomouc Moravskoslezská křesťanská akademie

Etická komise FN Olomouc

Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

29. 9. – 3. 10. IX. formačně vzdělávací setkání nemocničních kaplanů Velehrad Katolická asociace nemocničních kaplanů v ČR

a další

 

  • na lokální úrovni

 

Únor 2013 Slavení Světového dne nemocných
Říjen 2013 Setkání pracovníků ve zdravotnictví u příležitosti
sv. Lukáše, patrona lékařů

 

 

Kontakt na Katolickou asociaci nemocničních kaplanů v ČR:

PhDr. Marta Hošťálková, Th.D.

Arcibiskupství olomoucké

Wurmova 562/9, pošt. schránka 193

771 01 Olomouc

E-mail: sekretariat.kank@seznam.cz

 

Palliative Care in the Czech Republic in 2013

Zveřejněno: 24. února 2013 | ČSPM English

The perspective of the Czech Society for Palliative Medicine

Slama O., Kabelka L., Spinkova M.  

 

Basic epidemiologic data and the need for palliative care in the CR

How people die in the CR

With its population of 10,5 million habitants the Czech Republic belongs to the developed and relatively rich European countries. Every year 105 000 people die in the CR: 25% of malignant tumours, 50 % of circulatory system diseases (cardiovascular and cerebrovascular diseases), the remaining 25 percent being pulmonary, liver and kidney diseases, poisoning and accidents [1]. Most of the people thus die of progression or complications of some chronic disease. The structure of death causes is similar to that in other developed East and West European countries. Based on the knowledge of the usual course of these most common diseases, it is possible to estimate that in the CR there are 60-70 000 chronic patients in advanced and terminal phases of incurable diseases, who need some kind of palliative care every year.

 

Where people die in the CR

In the CR, as in other European countries, the most frequent place of death is acute hospital (60%) and long-term care hospital (9%). About 20% of deaths occur at home. The last case however consists mainly of sudden unexpected deaths when the patients die before the arrival of the first aid and medical service team. According to qualified estimation only 5-10 % of home deaths are expected.

 

End-of-life care in the CR – the 2013 reality

In the last ten years it has been recommended, when analysing quality and accessibility of the palliative care in the public health system, to work with two levels of palliative care: general palliative care and specialised palliative care.

 

General palliative care in the CR

We describe as general palliative care the clinical care that health workers of different specialisations provide to terminally ill patients within their routine care. The quality indicators of this care (at the public health system level) are: palliative care education of health workers, quality of the health worker-patient communication, accessibility of essential drugs to control the symptoms and the willingness of doctors to prescribe these drugs, factual possibility to choose the place of care, hotel services quality in health care facilities, accessibility of psychological care etc.

Unfortunately there are no representative data either about the quality of end-of-life care or about the ´ quality of life of advanced medically ill patients for the Czech Republic. Existing case studies, personal experiences and surveys and   assessments however show that:

Primary care

  • General practitioners (in general) are insufficiently trained in palliative care. They are neither able nor willing to conduct and coordinate the end-of-life care. Often, especially in towns, they are unwilling to visit patients at home. The GPs are also not very keen to prescribe the necessary symptomatic drugs (opioid analgesics, antiemetics, infusions – parenteral hydratation for home use, bandages, and medical aids).

Out patients specialists

  • Even in very advanced stages of diseases (in the last weeks and days of life) patients are followed and cared for in several specialised ambulatory centres (such as cardiology, diabetology…)
  • Specialist doctors are often insufficiently educated in the palliative medicine and they do not try hard enough to relieve pain and other troublesome symptoms.
  • A network of pain management clinics has been set up in the past ten years. Still the accessibility of their care is insufficient at present. Moreover these ambulances usually provide only pain management and not comprehensive palliative care.

Home care and long term care

  • There is quite a dense net of home care agencies in the CR that provide nurse care upon indication of a GP or an ambulatory specialist. This service is covered by the public health insurance. Apart from the home health care, most of the country is covered by home assistance services that provide social care: help with shopping, cooking and washing and personal assistance.
  • The general home care for the patient at the end of life does not have the character of a multidisciplinary team work. A doctor is not part of the team and it is not possible to count on his/her visits in the patient´s home especially outside his/her working hours. Most of the home care agencies do not operate continuously (7/7, 24/24). The nurses are not specifically trained in palliative care.

Residential homes for elderly and nursing homes

  • Medical care in residential homes (most commonly in nursing homes for seniors) is usually provided by general practitioners. The quality of medical and nursing care and of complex psychological and social care in the end-of-life phase is very varying and differs greatly according to individual establishments.  The situation is similar to that of patients in the care of home care agencies described above.

Inpatient medical settings

  • Most patients in the end-of-life phase (last weeks and days of life) are referred to hospitals to receive acute care because according to their doctors their care is “not manageable” in their home environment. This “unmanageability” however is very often sign only of insufficient support and help provided to patients and their families by the health system.
  • The end-of-life care for patients in inpatient establishment of acute, post-acute and long-term care is often inadequate. The most frequent deficiencies include: bad communication with family, insufficient treatment of pain and other symptoms, too many beds in rooms, small attention given to psychosocial and spiritual aspects of the disease. Exceptions exist of course.
  • The opinion survey conducted in a representative sample of lay and professional public in 2011 by the agency STEM/MARK proved that citizens (potential patients) in the CR are worried about their end-of-life care. They fear that in hospitals and especially in nursing homes their pain will not be sufficiently treated and that not enough attention will be paid to their psychic, social and spiritual needs and difficulties.

 

Specialised palliative care in the CR

Inpatient hospices and palliative care units

The hospice and palliative care as a specific multiprofessional approach and model of care for the incurably ill has been developing in the CR only after 1989. Since the beginning the inpatient hospice care has been developing the most. Inpatient hospices in the CR are usually non-governmental health establishments that exist independently (not as part of other health institution such as hospitals). Apart from these there are two palliative care units that are part of other health institutions.

Financing of inpatient hospice care is multi-source. 40-60% of total costs. Funding of specialised palliative care from public health insurance) is covered by the public health insurance. About 20% of costs are covered by the health care subsidies and social care allowances. The hospices have to raise 20-40% of their necessary income from donations and collections. The patients pay a fee of CZK 200-500 per day. At present there are 16 hospices in the CR and two palliative care units with the total capacity of 460 beds (i.e. 4,5 beds per 100 000 citizens), with the average time of hospitalisation of 30 days, mortality of 80-95%. In 2011 3,5% of all deaths in the CR happened in inpatient hospices. Most inpatient hospices are associated in the Association of Hospice Palliative Care Providers.

 

Out-patient palliative care, home hospice care and mobile specialised palliative care

There are 90 pain management clinics (PMC) in the CR. They are led by doctors with specialised licence in Palliative Medicine and Pain Management. The PMCs care mostly for non-oncologic patients with chronic pain and do not provide comprehensive palliative care. There are two oncology centres with a dedicated palliative oncology clinic led by palliative medicine specialists who provide ambulatory palliative care to oncologic patients.

Since 2001 the Hospice Association Cesta domů (the Homecoming) has been developing a multiprofessional specialised palliative care model (a mobile hospice) in Prague. Cesta domů has produced Palliative Care Standards and for many years it has initiated negotiations about the appropriate form of funding of this care with the Civil Service and with the VZP ČR (General Health Insurance of the CR). Besides the Prague mobile hospice there are only three other home hospice organisations of similar scope and complexity in the CR.

 

Education in general palliative care

The improvement in the end-of-life care requires improvement in the palliative care knowledge and skill both specialised and general. The development of palliative care education in undergraduate teaching in medical schools and universities is part of this endeavour. A number of palliative care topics are already part of undergraduate curricula. Palliative care is also taught as an independent subject in nurse study programs on several medical schools. The contents and extent of the training in these schools differ greatly. An integrating subject that would focus on end-of-life care is missing completely in the curriculum of future doctors. In 2013 palliative care is taught as an independent subject (facultative) only at the faculty of medicine in Brno. The palliative care topics are purposely taught only within the specialisation preparation for the programs General Medicine and Oncology.

 

Palliative medicine as a medical specialty  

Since 2004 there exists in the CR the medical specialty Palliative Medicine and Pain Management (PM-LB)“. This education program covers the areas of algesiology and palliative medicine. Most applicants come from the anaesthesiology field. With the gained expertness they established a good network of ambulances and pain management centres. Since 2004 125 doctors received licence in this specialisation and most of them work in pain management ambulances. Only 15 doctors work solely in palliative care. In 2010 the PM-LB course has been divided into two independent extended courses (certified courses): Palliative medicine (PM) and Algesiology (ALG). In 2012 16 doctors received the PM license and another 10 are preparing for the specialisation.

 

Legislative position of palliative care in the CR

The Czech health policy creators do not view the palliative care area as an autonomous field providing health and social care that demands a conceptual approach. Negotiating and adopting the National Plan for Palliative Care Development in the CR by the Czech government stagnates for different reasons a (see below).

 

The Czech Society for Palliative Medicine JEP CMA (ČSPM ČLS JEP)

The Czech Society for Palliative Medicine (ČSPM) was founded in 2009. It is one of the professional societies of the Czech Medical Association of J.E. Purkyně. At present it has 130 regular members. The main goal and mission of the ČSPM is the development and support of education and good clinical practice in the area of general and specialised palliative care for patients in the final phase of their life. The publication of 2013 Standards of Palliative Care has been an important step towards this goal. The document was developed with the support of the Czech Ministry of Health. The ČSPM guarantees and organises specialised (licensed) preparation for the Palliative Medicine Program. In cooperation with the Post gradual Education Institute the ČSPM organises a number of courses within the frame of specialisation and lifelong education for doctors. The ČSPM is a collective member of the European Association of Palliative Care (EAPC). It is actively preparing the 13. EAPC World Congress that will take place 30.5.- 2.6. 2013 in Prague. The main motto of the Prague congress is Access to palliative care the right way forward”. ČSPM organises the annual Czech-Slovak Conference of Palliative Medicine. In 2013 it will take place 19.9.-20.9. atthe ombudsman´s seat in Brno. The ČSPM has participated in creating the Strategy for Palliative Care in the CR: conception documents produced on the demand of the Human Rights Committee of the Government Council for Human Rights in 2011. The text of the strategy has been submitted for signature to the Czech government in July 2012. Unfortunately the Strategy has not been passed or adopted yet.

 

The ČSPM perspectives and objectives in 2013

  • to support the National strategy of Palliative Care Development (see above)
  • to enforce the inclusion of further medical procedures of palliative specialists into the List of medical procedures as a necessary condition for the development of ambulatory specialised palliative medicine
  • to support the development of mobile specialised palliative care in its different forms (in home or substitute social environment)
  • to continue the support and development of education in the Palliative Medicine Program
  • to integrate in a greater part the palliative care topics in the undergraduate and post graduate preparation for all specialisations which work with patients at the end of their lives
  • to create an accredited educational program in palliative care for nurses
  • to participate actively in preparing the 2013 EAPC Congress in Prague and to prepare the V. Czech-Slovak  Conference of Palliative Medicine
  • to establish cooperation with other disciplines and professional medical societies and start collective projects

 

Written by: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., Martina Špinková

In Brno and Prague on February 12, 2013.

 

Here you can download this text in pdf.

Prague charter – Pražská charta

Zveřejněno: 6. ledna 2013 | ČSPM dokumenty Legislativa

Výzva vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích, která vznikla u příležitosti Evropského kongresu paliativní péče.

logo-pch_0

U příležitosti Evropského kongresu paliativní péče vznikl na půdě EAPC dokument nazvaný Pražská charta. Je výzvou především vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích. Je možné a žádoucí podepsat petici s tímto dokumentem svázanou.

Pražská charta vyzývá vlády, aby pomohly zmírnit utrpení lidí na konci života a uznaly dostupnost paliativní péče jako lidské právo.

  1. Vlády by měly rozvíjet takovou zdravotní politiku, která odpovídá na potřeby pacientů s život limitujícími nemocemi.
  2. Vlády by měly zajistit přístup k základním lékům, včetně opiodiních analgetik, pro všechny, kteří je potřebují.
  3. Vlády by měly umožnit zdravotnickým pracovníkům potřebné vzdělání v paliativní péči a v léčbě bolesti jak v pregraduálním, tak navazujícím studiu.
  4. Vlády by měly zajistit integraci paliativní péče do zdravotnického systému země na všech úrovních.

Plné znění Pražské charty si můžete stáhnout v českém překladu nebo anglickém či německém originálu.
Pokud můžete a chcete svůj podpis připojit, je to možné zde.

The Prague Charter

Zveřejněno: 13. prosince 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa

Urging governments to relieve suffering and ensure the right to palliative care

 

Please click here to sign the petition

Prague Charter “Palliative Care: a human right“ 

logo-pch_0
Working together to advocate access to palliative care as a human right:

  • European Association for Palliative Care (EAPC)
  • International Association for Palliative Care (IAHPC)
  • Worldwide Palliative Care Alliance (WPCA) and
  • Human Rights Watch (HRW)

 

Background

Access to palliative care is a human right under the right to the highest attainable standard of physical and mental health. In certain cases where patients face severe pain, failure to provide palliative care can also constitute cruel, inhuman or degrading treatment. Palliative care can effectively relieve or even prevent this suffering and can be provided at comparably low cost.

Yet, the governments of many countries throughout the world have not taken steps to ensure patients can realize this right. In many countries palliative care is not available at all or access to it is very limited. This causes millions of severely ill or dying people to suffer from pain and other preventable or treatable symptoms. This is true not only for patients with cancer but also for those with advanced heart, lung or kidney diseases, and progressive neurological diseases or from treatment resistant infectious diseases such as HIV /AIDS or tuberculosis. Palliative care also offers improved quality of life even for people in late stage dementia.

The Petition

1. Governments should develop health policies that address the needs of patients with life-limiting or terminal illnesses

  • Governments should develop comprehensive health care policies that provide for integrated palliative care, along with other forms of health services,
  • Governments should ensure that the laws include support to the relatives of patients during the time of care and after the time of death.

 

2. Governments should ensure access to essential medicines, including controlled medications, to all who need them

  • Governments should identify and eliminate unduly restrictive barriers which impede access to controlled medications for legitimate medical use,
  • Governments should ensure that they develop an appropriate system for estimating their need for such medications so as to ensure that availability is guaranteed without interruption,
  • Governments should ensure that they establish safe and secure distribution and dispensation systems so that patients can access the opioid medications regardless of their prognosis, place of treatment or geographic location.

 

3. Governments should ensure that healthcare workers receive adequate training on palliative care and pain management at undergraduate and subsequent levels.

  • Governments should adopt the necessary changes in the training curricula for healthcare providers (medical, nursing, pharmacy, psychology, etc) at undergraduate levels to ensure that all healthcare workers obtain basic knowledge about palliative care and are able to provide it to patients regardless of where in the healthcare system they work,
  • Governments should support the development and implementation of postgraduate and specialty palliative care programs so that patients with complex cases can receive appropriate care,
  •  Governments should ensure that adequate continuing education courses in palliative care are available to current healthcare workers.

 

4. Governments should ensure the integration palliative care into healthcare systems at all levels.

  • Governments should design and develop plans to create and implement palliative care units, groups and programs according to morbidity and mortality indicators, and population dispersion data.

 

Please sign the Prague Charter “Palliative Care: a human right“ Your signature will help support the initiative to recognize palliative care as a human right and improve access to palliative care worldwide.

Download the full text of the declaration here.

Je naše země připravena na stáří? Diskuze o právech starších osob

Zveřejněno: 27. listopadu 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa Média

Tisková zpráva zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové

Dne 20. listopadu 2012 se ve Strakově akademii konala diskuze o právech starších osob, kterou pořádala zmocněnkyně vlády pro lidská práva při příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.

Akce se zúčastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, neziskového sektoru a akademické obce. Cílem bylo rozvinout diskuzi o současném stavu ochrany práv starších osob v ČR, upozornit na aktuální problémové oblasti, nastínit další možné kroky i představit připravované nástroje na posílení ochrany práv starších osob na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Právům starších osob není v české společnosti přes veškerou snahu věnován dostatek pozornosti, a to i navzdory faktu, že starší osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedla na úvod zmocněnkyně vlády pro lidská práva a patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Mgr. Monika Šimůnková. Upozornila na negativní vnímání seniorů, které podle loňského průzkumu Eurobarometru sdílí více jak polovina české populace. Varovala také před množícími se informacemi o dlouhodobém týrání a špatném zacházení s rodiči – seniory ze strany jejich dětí za tichého tolerování této nepřijatelné praxe dalšími příbuznými či okolím. V úvodním slovu veřejného ochránce práv, předneseném Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., bylo upozorněno mj. na přístup k sociální a právní pomoci, či potřebu větší ochrany starších osob před nekalými obchodními praktikami.

V prvním panelu nazvaném „Právo starších osob na důstojný život“ vystoupili Alena Krásná z Linky seniorů Elpida, Mgr. Petra Zdražilová z Kanceláře veřejného ochránce práv, Martina Špinková z Hospicového občanského sdružení Cesta domů, Mgr. Alena Horáková z Ministerstva vnitra ČR a pplk. Ing. Jaroslav Karásek z Policie ČR. Z příspěvků i následných vyjádření publika vyplynulo, že existuje celá řada oblastí, ve kterých je třeba posílit ochranu práv starších osob. Velká pozornost byla věnována otázce paliativní péče, kde je možné vysledovat mnoho problematických bodů, např. nedostatečná dostupnost a financování, nemožnost poskytovat adekvátní péči ve specializovaných ambulantních zařízeních a v domácím prostředí, nedostatečná informovanost pacientů a rodiny o diagnóze a prognóze, chybějící podpora pečujících přátel a příbuzných. Zařízení sociálních a zdravotních služeb nejsou dostatečně provázány a potýkají se s nedostatkem personálu. Klienti zařízení sociálních služeb se setkávají s omezováním osobní svobody a pohybu, s nedostatkem soukromí a lze vysledovat i nedostatky ve smlouvách o poskytnutí sociálních služeb. V poslední době se také vyskytly případy neregistrovaných ubytovacích zařízení podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které neoprávněně poskytují sociální služby. Přítomní také upozornili na chybějící sociální bydlení, snižování počtu lůžek v nemocnicích či problém vymahatelnosti povinnosti dětí starat se o své rodiče zakotvené v zákoně o rodině i problematickou realizaci dosavadních koncepčních materiálů na podporu pozitivního stárnutí.

Na druhém panelu „Věková diskriminace: Aktuální trendy ke zvýšení ochrany práv starších osob“ představili Mgr. Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí, Matthias Kloth z Rady Evropy, JUDr. Karel Komárek z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Mgr. Jana Kvasnicová z Kanceláře veřejného ochránce práv současné i budoucí aktivity v oblasti práv starších osob obecně a boji proti věkové diskriminaci konkrétně. Zmíněn byl např. návrh Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, výzkum o věkové diskriminaci v přístupu k finančním službám plánovaný veřejným ochráncem práv i právě probíhající diskuze o možné úmluvě o právech starších osob na úrovni Organizace spojených národů či návrh doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o podpoře lidských práv starších osob. Z následné krátké diskuze vyplynula potřeba důsledně sledovat způsob implementace Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a v ideálním případě zajistit, aby se stal součástí programu vlády.