Tisková zpráva ČSPM k vyhodnocení pilotního projektu Mobilní specializované paliativní péče

Zveřejněno: 27. října 2016 | dokumenty Legislativa Tisková zpráva

Pilotní program mobilních hospiců a VZP přinesl nadějné výsledky. Potvrdila se bezpečnost a kvalita zajištěné péče. Jednání se povedou o rozšíření do dalších regionů ČR, delším období péče a pro další typy nemocných. Cílem je také zapojit ostatní pojišťovny. Pilotní program bude nejspíše pokračovat také v následujícím roce. Do systému standardní úhrady z veřejného zdravotního pojištění by měl být zařazen od roku 2018.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Tisková zpráva – 26.10.2016

Téměř všichni si přejeme jednou zemřít doma. Vypovídají o tom reprezentativní výzkumy českéspolečnosti, provedené opakovaně Cestou domů ve spolupráci se společností STEM/MARK (domasi přeje dožít 78 % z nás; více viz data.umirani.cz). Přesto umíráme na akutním lůžku v nemocnici, v léčebně dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory. . V mnoha zemích západní Evropy (Německo, Rakousko, země Beneluxu, Británie) je přitom domácí paliativní péče všeobecně dostupná a hrazená z veřejných prostředků. Mobilní paliativní péče umožňuje dožít důstojně v domácím prostředí, zároveň s podporou moderní medicíny.

Od jara roku 2015 běží pilotní program, který měl za cíl ověřit, jestli je mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP, tzv. Mobilní hospic) bezpečnou formou zdravotní péče, která má klinický přínos pro pacienta a není významně dražší než současné způsoby péče o umírající. Vyhodnocení pilotního programu, které provedl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), na tyto otázky odpovědi dává a otevírá prostor pro jednání, jak systematicky zlepšit péči o umírající v ČR. Sběr dat, který mobilní hospice v průběhu pilotního projektu prováděly, byl podpořen grantem Nadačního fondu AVAST v rámci programu „Spolu až do konce“.

Pilotní program analyzoval péči, kterou poskytlo 8 hospicových organizací napříč republikou 327 pacientům v období duben 2015 – únor 2016. Péče měla charakter “domácí hospitalizace“ pacienta v terminální fázi onemocnění: mobilní hospic zajišťoval veškerou zdravotní péči, kterou pacient v průběhu péče potřeboval, v režimu 24/7/365. Mobilní hospice, které dosud úhradu ze zdravotního pojištění nemají a pracují díky podpoře dárců asi ve dvaceti okresech ČR, se zavázaly garantovat, že nejméně 80 % pacientů přijatých do péče skutečně dožije doma a VZP se zavázala hradit mobilnímu hospici po dobu maximálně 30 dnů života pacienta část nákladů na péči, odstupňovanou podle závažnosti stavu.

Jaké jsou výsledky?

Pilotní program mobilní specializované paliativní péče prokázal, že mobilní hospice jsou schopné:

  1. bezpečně, kvalitně a při respektování všech zákonných norem pečovat o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí;
  2. dochovat pacienta, který si to přeje a má podporu své rodiny v domácím prostředí až do smrti v 92 až 97 % případů;
  3. v závěru života pacientů se zhoršujícími se symptomy účinně tlumit bolest a zachovat kvalitu života
  4. I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života. Naopak průměrné náklady vykázané za jeden den v posledním měsíci života pacientů MSPP jsou 1 316 Kč. Tato hodnota se pohybuje na spodní hranici vykázaných nákladů ve všech náhodně vytvořených kontrolních skupinách, které ÚZIS modeloval na datech 70.000 pojištěnců VZP, kteří zemřeli ve stejném období. Průměrné náklady na jeden den v závěru života v těchto kontrolních skupinách byly 1 632 Kč.

Tyto závěry jsou výsledkem nestranného zhodnocení pilotu Ústavem zdravotnických informací a statistiky, a jsou odsouhlasené všemi zúčastněnými stranami.

Poznámky ČSPM k financování:

Průměrná úhrada ze strany VZP u pacientů v pilotním programu byla 1316 Kč za jeden den péče (ošetřovací den). Reálné náklady mobilních hospiců na zdravotnické služby za jeden ošetřovací den se pohybovaly v rozmezí 1700-1900 Kč. Pokrytí finančního rozdílu musely v průběhu pilotního projektu hospice i nadále hledat u dárců a krajů. Také všechny nezdravotnické služby umírajícím, tedy terénní sociální práce, psychoterapeutická nebo psychologická podpora, péče o pozůstalé a další, nejsou předmětem úhrady ze zdravotního pojištění a hospice na ně musejí opět peníze shánět jinde.

Průměrná délka péče o pacienty v pilotním programu byla 15,2 dnů, medián 8 dnů. Celkem 12,5% pacientů bylo v péči déle než 30 dnů, kdy již VZP náklady nehradila a mobilní hospice je musely krýt z darů, veřejné sbírky a dotací.

Za vyjednávací tým ČSPM

prim. MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D.


Kontaktní osoby pro další informace:

 

prim. MUDr. Ladislav Kabelka
ČSPM, předseda, Brno, kabelka@paliativni-institut.cz, 737230772

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
ČSPM, garant vyhodnocení pilotního programu, Brno, oslama@mou.cz, 608642076

Mgr. Marek Uhlíř
Mobilní hospic Cesta domů, ředitel, Praha, marek.uhlir@cestadomu.cz, 773481234 (kontaktní údaje vedoucích pracovníků mobilních hospiců v konkrétních regionech rád předá, prosím,napište si o ně v případě zájmu)

Mobilní specializovaná paliativní péče v roce 2017

Zveřejněno: 7. října 2016 | ČSPM Doporučení Mobilní paliativní péče

Stanovisko České společnosti paliativní medicíny (ke stažení v PDF)

Východiska

  • MSPP je formou specializované ambulantní paliativní péče v domácím nebo náhradním sociálním prostředí zajišťující nepřetržitou dostupnost lékařské a ošetřovatelské péče (Podrobněji viz MSPP-popis služby, odstavec 1).
  • MSPP je určena pacientům v konečných fázích nevyléčitelných chorob s předpokládanou prognózou v řádu několik týdnů až několika měsíců (Podrobněji viz MSPP –popis služby, odstavec 2)
  • V období 2015-2016 proběhla první fáze pilotního projektu MSPP, která prokázala, že díky této službě, mohou nevyléčitelně nemocní pacienti, kteří si to přejí, dožít v domácím prostředí.

ČSPM vychází z předpokladu, že MSPP bude od 1.1.2017 nadále hrazeno VZP v režimu pilotního projektu. Současně předpokládáme, že v průběhu roku 2017 budou vytvořeny registrační listy příslušných výkonů a MSPP bude zařazena do Seznamu zdravotních výkonů s platností od r. 2018.

Doporučení pro MSPP v roce 2017

Pro pilotní projekt MSPP v roce 2017 doporučujeme následující parametry

  1. Poskytovatel MSPP splňuje následující personální požadavky: lékař (minimálně L2): celkem úvazek 1,2, z toho lékař L3 s nástavbovou atestací z oboru Paliativní medicína nebo Paliativní medicína a léčba bolesti minimálně 0,2. zdravotní sestra: minimálně 5,0 úvazků (podrobněji viz MSPP –popis služby, odstavec 3)
  2. Zdravotní péče je z veřejného zdravotního pojištění v rámci pilotního programu hrazena formou paušální platby za ošetřovací den. V platbě za ošetřovací den jsou zahrnuty veškeré náklady na zdravotní péči. Výše platby za ošetřovací den v roce 2017 by měla vycházet ze zkušeností a dat z 1. fáze pilotního projektu MSPP.
  3. Péče je hrazena po dobu 30 dnů. Na základě schválení RL lze poskytování péči v rámci MSPP prodloužit o dalších 30 dnů, nejvýše však na celkovou dobu trvání péče 90 dnů.
  4. Žádáme, aby poskytovatelům MSPP bylo umožněno nasmlouvat ambulanci odbornosti 720- paliativní medicína, která bude poskytovat paliativní péči pacientům, jejichž celkový zdravotní stav ještě umožňuje ambulantní paliativní péči, ale vývoj onemocnění směřuje k naplnění indikačních kritérií pro MSPP (podrobněji MSPP-popis služby, odstavec 5)
  5. Doporučujeme, aby byla účast v pilotním projektu v roce 2017 umožněna celkem 20 poskytovatelům, kteří splní personální požadavky MSPP. V roce 2017 předpokládáme účast poskytovatelů, kteří se účastnili první fáze pilotního projektu v roce 2015-2016. Žádoucí je účast poskytovatelů ze všech 10 krajů ČR. Výběr účastníků pilotního projektu provede VZP ve spolupráci s ČSPM.
  6. Doporučujeme, aby bylo v roce 2017 péče v rámci modelu MSPP poskytnuta celkem 2000 pojištěncům VZP, kteří splňují indikační kritéria.
  7. ČSPM bude ve spolupráci s MZČR jednat s ostatními zdravotními pojišťovnami o jejich účasti v pilotním programu MSPP v roce 2017.

V Brně 9.9.2016

Za výbor ČSPM ČLS JEP

MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D
předseda

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
vědecký sekretář Česká společnost paliativní medicíny ČLS J.E.P.

Stanovisko ČSPM ČLS JEP k otázce ambulantní a mobilní specializované paliativní péče v systému zdravotních služeb v ČR

Zveřejněno: 4. září 2016 | ČSPM Legislativa Média

Ke stažení: Stanovisko ČSPM_APM_MSPP (PDF)

Srpen 2016

VÝCHODISKA

  • Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP prezentovala v prosinci 2015 Národní program paliativní péče (www.nppp.cz). Za základní cíl dalšího rozvoje paliativní péče v ČR určila zlepšení dostupnosti zdravotních služeb obecné a specializované paliativní péče.

  • V České republice většina pacientů v pokročilých a konečných stádiích chronických onemocnění, kteří potřebují paliativní péči, prožívá závěr života a umírá v lůžkových zařízeních akutní a následné péče. Významná část nevyléčitelně nemocných pacientů si přitom přeje prožít závěr života v domácím prostředí.

  • Pokud by byla v ČR obecně dostupná ambulantní a mobilní paliativní péče, mohla by velká část pacientů  lůžkových zdravotnických zařízení prožít závěr života v přirozeném nebo náhradním sociálním prostředí. Ambulantní a  mobilní specializovaná paliativní péče ale v ČR v současné době dostupná není.

STANOVISKO

  • Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP podporuje vznik organizačních forem specializované paliativní péče, které jsou osvědčené v zahraničí, jmenovitě

  1. ambulance paliativní medicíny

  2. mobilní specializovaná paliativní péče

AMBULANCE PALIATIVNÍ MEDICÍNY (APM)

je specializovaná ambulance odbornosti 720 – paliativní medicína, vedená lékařem specialistou v nástavbovém oboru Paliativní medicína, popř. Paliativní medicína a léčba bolesti.

APM vykonává následující činnosti:

  • ambulantní péči o pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob

  • konziliární činnost v oboru paliativní medicína. Obsahem konzilia paliativní medicíny může být management bolesti a dalších tělesných a psychických symptomů, facilitace rozhodování o ukončení kurativní léčby a spolupráce na tvorbě plánu paliativní péče

  • vyšetření a ošetření pacientů v v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob v domácím prostředí

  • spolupracuje s poskytovateli mobilní specializované paliativní péče

  • spolupracuje s praktickými lékaři a poskytovateli domácí ošetřovatelské péče

  • spolupracuje se sociálním pracovníkem, psychoterapeutem, pastoračním asistentem nebo duchovním a dalšími zdravotnickými pracovníky (např. nutriční specialista, RHB pracovník, specialista na léčbu chronických ran atd.).

  • Charakteristickým rysem a výstupem práce ambulance paliativní medicíny je  plán paliativní péče. Tento plán vychází z pacientova klinického stavu, předpokládané prognózy a jeho přání a preferencí. Součástí plánu paliativní péče mohou být dříve vyslovená přání.

MOBILNÍ SPECIALIZOVANÁ PALIATIVNÍ PÉČE (MSPP)

MSPP je formou poskytování specializované ambulantní paliativní péče v domácím nebo náhradním sociálním prostředí v režimu nepřetržité dostupnosti lékařské a ošetřovatelské péče. Tento organizační model má charakter tzv. domácí hospitalizace. Péče v rámci modelu MSPP, který je v současné době ověřován v rámci pilotního projektu VZP. MSPP je indikovaná u pacientů v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob s velmi  limitovanou prognózou délky života (týdny až několik měsíců), u kterých:

  • zdravotní stav neumožňuje pravidelné kontroly u praktického lékaře nebo ambulantního specialisty (významně omezená mobilita a nízká celková funkční zdatnost)

  • přítomnost závažných symptomů a celková klinická nestabilita však vyžadují časté intervence a pravidelné přehodnocování a úpravu plánu péče (časté krizea dekompenzace).

Pro tuto skupinu pacientů MSPP přináší:

  • garanci trvalé (24/7) dostupnosti lékařské a ošetřovatelské péče

  • bezpečnou  specializovanou službu, která je poskytována v souladu s nejmodernějšími odbornými poznatky a současně respektuje zákonné požadavky na zdravotní péči

  • páteřní síť specializované terénní péče o nevyléčitelně nemocné, která podporuje existenci dalších komunitních služeb v regionu a efektivnější  propojuje komunitní, lůžkové a ambulantní služby daného regionu

  • kvalitativně vyšší úroveň zajištění péče než obvyklý model registrujícího praktického lékaře a služeb domácí ošetřovatelské péče

Minimální personální požadavky na poskytovatele MSPP

  • lékař (minimálně L2): celkem úvazek 1,2, z toho lékař L3 s nástavbovou atestací z oboru Paliativní medicína nebo Paliativní medicína a léčba bolesti minimálně 0,2.

  • zdravotní sestra: minimálně 5,0 úvazků

V rámci koncepčního rozvoje paliativní péče o pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob považujeme za logické a efektivní budování organizačně propojených zařízení charakteru ambulance paliativní medicíny a MSPP. Toto propojení umožní zajistit tolik potřebnou kontinuitu péče v posledních měsících, týdnech a dnech života.

Požadavky na kvalifikaci zdravotnických pracovníků

  • Lékař ambulance paliativní medicíny a vedoucí lékař MSPP je držitelem atestace z nástavbového oboru Paliativní medicína nebo oboru Paliativní medicína a léčba bolesti

  • Všechny sestry v zařízení MSPP by měly absolvovat akreditovaný kurz paliativní péče v minimálním rozsahu 30 hodin (např. ELNEC)

Návrh dostupnosti

Na základě vlastních a zahraničních zkušeností a doporučení považujeme za optimální cílový stav:

  • dostupnost jedná ambulance paliativní medicíny na 100 000 obyvatel

  • dostupnost jednoho poskytovatele MSPP na 50 000-100 000 obyvatel (podle hustoty osídlení) s předpokládanou dojezdovou vzdáleností 25 km.

Za výbor České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP

Prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD., předseda ČSPM ČLS JEP
MUDr. Ondřej Sláma, PhD., vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP

Připomínky České společnosti paliativní medicíny k poslaneckému návrhu zákona

Zveřejněno: 9. června 2016 | Legislativa

Návrh zákona o důstojné smrti, jak je aktuálně předložen, je pouze technickým řešením tzv. eutanázie a asistované sebevraždy.

Tento návrh ODMÍTÁME. Číst více …

Domácí hospicová péče 2013

Zveřejněno: 7. dubna 2014 | ČSPM

Záverečná zpráva – analýza

V nedávné době jsme dokončili analýzu Domácí hospicové péče v ČR a to v rámci projektu Ministerstva zdravotnictví „Národná akční plány a koncepce“.

Celou závěrečnou zprávu projektu naleznete ke stažení zde.

Paliativní péče v ČR v roce 2013

Zveřejněno: 17. února 2013 | lékař

perspektiva České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP

Základní epidemiologická data a potřeba paliativní péče v ČR

Jak pacienti v ČR umírají

Česká republika s populací 10,5 milionů obyvatel patří mezi rozvinuté, relativně bohaté země Evropy. V ČR každoročně umírá zhruba 105 000 lidí, z toho 25% na zhoubné nádory, 50 % na onemocnění oběhové soustavy (kardiovaskulární a cerebrovaskulární nemoci), zbylých 25 procent představují nemoci plic, jater, ledvin, otravy a úrazy (viz tabulka č.1). Struktura zemřelých podle příčiny je srovnatelná s ostatními rozvinutými zeměmi střední a západní Evropy. Lze říci, že většina lidí umírá na progresi nebo komplikací některého chronického onemocnění. U významné části nemocných předchází smrti období, kdy nemoc pacienta významně funkčně limituje a působí mu řadu nepříjemných obtíží. Toto období trvá v závislosti na typu základního onemocnění několik měsíců až několik let. Základní onemocnění nebývá v této fázi již významně ovlivnitelné kauzální léčbou. Právě u této skupiny pacientů vyvstává naléhavá otázka, jaký je klinicky, eticky a ekonomicky přiměřený rozsah zdravotní péče. Kromě léčby zaměřené na ovlivnění základního onemocnění tito pacienti potřebují určitou formu paliativní péče. Výše uvedená charakteristika se každoročně týká 60-70 000 chronických pacientů v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob.

V současné době však není mezi odbornou veřejností a dalšími tvůrci zdravotní politiky (např. MZČR, zdravotní pojišťovny) dosaženo shody, jakou formu paliativní péče tito pacienti potřebují, jak má být organizována a kdo má tuto péči poskytovat. V systému zdravotní a sociální péče v ČR v roce 2013 nejsou vytvořeny náležité podmínky k tomu, aby mohla být kvalitní paliativní péče po potřebnou skupinu pacientů dostupná.

 

Kde pacienti v ČR umírají

V ČR, podobně jako v ostatních evropských zemích, je nejčastějším místem úmrtí akutní nemocnice (60%) a nemocnice dlouhodobé péče (9%). V domácím prostředí nastává kolem 20% úmrtí (viz tabulka č. 2). V posledním případě se však většinou jedná o náhlá, nečekaná úmrtí, kdy pacient umírá před příjezdem služby rychlé lékařské pomoci. Dle kvalifikovaného odhadu je pouze asi 5-10 % z úmrtí v domácím prostředí očekávaných.

 

Tabulka č. 1: struktura zemřelých dle příčin (zdroj UZIS 2012)

struktura_zemrelych_0

 

Tabulka č.2: Zemřelí podle místa úmrtí (zdroj UZIS 2012)

tabulka_zemrelych

 

Péče o pacienty v závěru života v ČR – realita 2013

V posledních 10 letech je při analýzách dostupnosti a kvality paliativní péče v systému zdravotnictví doporučováno pracovat s dvěma úrovněmi paliativní péče: s obecnou a specializovanou paliativní péčí [1]. Jako obecnou paliativní péči označujeme klinickou péči, kterou nevyléčitelně nemocným pacientům zdravotníci různých odborností poskytují v rámci své rutinní činnosti. Indikátory kvality této péče (na úrovni zdravotního systému) jsou vzdělání zdravotníků v paliativní péči, kvalita komunikace zdravotník-pacient, dostupnost základních léků k mírnění symptomů a ochota lékařů tyto léky předepisovat, reálná možnost volby místa, kde bude péče probíhat, kvalita hotelových služeb v lůžkových zdravotnických zařízeních, dostupnost psychologické péče atd. Specializovaná paliativní péče je aktivní multiprofesní péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speciálně vzděláni. Tato péče je tedy poskytována v lůžkových a mobilních hospicích, na odděleních a ambulancích paliativní péče.

 

Obecná paliativní péče v ČR

V ČR bohužel nejsou k dispozici reprezentativní data o kvalitě péče a kvalitě života pacientů v závěru života.

Drobné sondy a soubory kazuistik ale ukazují, že:

Primární péče

  • Praktičtí lékaři (obecně) nejsou dostatečně vzdělaní v paliativní péči. Nejsou ochotni a schopni vést a koordinovat péči o nemocného v závěru života. Často, především v městských obvodech, nejsou ochotni chodit na domácí návštěvy. Často vázne i ochota předepisovat potřebné symptomatické léčky (opioidní analgetika, antiemetika, infuzní léčba – domácí parenterální hydratace, obvazový materiál, pomůcky) [2].
  • Praktickému lékaři v ČR zemřou v domácím prostředí v průměru 4 pacienti ročně (dle UZIS 2011: 20 000 úmrtí v domácím prostředí, 5300 praktických lékařů). Většina pacientů je v závěru života odesílána do zdravotnických zařízení. Bližší pohled na strukturu zemřelých v domácím prostředí navíc ukazuje, že se jedná z velké části náhlá a nečekaná úmrtí, nikoliv o plánované „dochování“ pacientů v režimu paliativní péče. Nelze tedy předpokládat, že by praktiční lékaři (obecně) měli dostatečnou zkušenost a potřebnou erudici v paliativní péči. Existují rozdíly mezi lékaři ve vesnických a městských obvodech. Mimo městské aglomerace je péče o pacienty v závěru života v domácím prostředí častější.

 

Ambulantní specialisté

  • Pacienti jsou i ve velmi pokročilých stádiích nemoci (v posledních týdnech a dnech života) sledováni ve více odborných ambulancích (např. u kardiologa, diabetologa,
  • Lékaři specialisti často nejsou dostatečně vzděláni v oblasti paliativní medicíny a problematice bolesti a dalších obtížných symptomů nevěnují dostatečnou pozornost.
  • V posledních 10 letech byla vybudována síť ambulancí léčby bolesti. Dostupnost této péče však není v současné době dostatečná. Navíc tyto ambulance většinou nabízejí výhradně algeziologickou péči a nikoliv komplexní paliativní péči.

 

 Domácí ošetřovatelská péče a pečovatelská služba

  • V ČR existuje poměrně hustá síť agentur home care, které poskytují ošetřovatelskou péči na základě indikace praktického lékaře nebo ambulantního specialisty. Tato služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Kromě domácí zdravotní služby existuje na většině území tzv. domácí pečovatelská služba, která zajišťuje sociální výpomoc: pomoci s nákupy, vařením, praním, osobní asistence. Tuto péči hradí klient sám, často ze státní sociální podpory, kterou dostává individuálně formou tzv. příspěvku na péči. Jen nevelká část agentur domácí péče se více soustředí na péči o pokročile nemocné a umírající, systematicky poskytuje i nezdravotnické, tj. psychologické, sociální a spirituální služby.
  • Standardní domácí ošetřovatelská péče o pacienty v závěru života většinou nemá charakter multiprofesní týmové spolupráce. Ošetřující lékař není součástí týmu a není možné počítat s jeho návštěvami u pacienta doma, především v době mimo ordinační hodiny. Většina zařízení home care nemá trvalou dostupnost péče (7/7, 24/24). Sestry nejsou specificky vyškoleny v oblasti paliativní péče.

 

Zařízení sociální péče pro seniory

  • V zařízeních sociální péče (nejčastěji v pobytových zařízeních pro seniory) je lékařská péče většinou zajišťována praktickými lékaři. Kvalita lékařské a ošetřovatelské péče a komplexní psychologické a sociální péče v situaci, kdy pacienti-klienti vstupují do závěru života, je velmi kolísavá a mezi jednotlivými zařízeními existují velké rozdíly. Situace je podobná stavu popsanému výše u pacientů v domácím prostředí.

 

Lůžková zdravotnická zařízení

  • Většina pacientů je v závěru života (poslední dny až týdny života) odesílána k hospitalizaci na lůžko akutní péče do nemocnice, protože péče dle odesílajícího lékaře „není zvládnutelná“ v domácím prostředí. Tato „nezvládnutelnost“ péče je však velmi často výrazem nedostatečné podpory a pomoci, kterých se pacientovi a jeho blízkým dostává ze strany zdravotního systému.
  • V lůžkových zařízeních akutní, následné a dlouhodobé péče není péče o pacienty v závěru života často adekvátní. Nejčastějšími nedostatky jsou: špatná komunikace s rodinou, nedostatečná léčba bolesti a dalších symptomů, vícelůžkové pokoje, malá pozornost věnovaná psychosociálním a spirituálním aspektům nemoci. Existují samozřejmě výjimky.
  • Průzkum názorů reprezentativního vzorku laické a odborné veřejnosti provedený agenturou STEM/MARK v roce 2011 prokázal, že se občané (potenciální pacienti) v ČR obávají, že v nemocnicích a především v léčebnách dlouhodobě nemocných nebude v závěru života dostatečně léčena jejich bolest a nebude věnována dostatečná pozornost jejich psychickým, sociálním a spirituálním potřebám a obtížím.

Specializovaná paliativní péče v ČR

  • Lůžkové hospice a oddělení paliativní péče

Hospicová a paliativní péče jako specifický multiprofesní přístup a model péče o nevyléčitelně nemocné se v ČR rozvíjí až po roce 1989. Od počátku se rozvíjí především jako lůžková hospicová péče. Lůžkové hospice jsou v ČR většinou nestátní zdravotnická zařízení, která existují samostatně (nikoliv jako součást jiného zdravotnického zařízení, např. nemocnice). Kromě toho v ČR působí dvě oddělení paliativní péče v rámci jiných zdravotnických zařízení [3].

Financování lůžkové hospicové péče je vícezdrojové. Z veřejného zdravotního pojištění je pokryto 40-60% celkových nákladů (podrobněji viz odstavec Úhrada specializované paliativní péče z veřejného zdravotního pojištění). Kolem 20% nákladů pokrývají příspěvky na péči a dotace na sociální péči. 20-40% potřebných příjmů musí zajistit hospice z darů a sbírek. Pacienti přispívají na den v lůžkovém hospici 200-500 Kč [4]. V současné době je v ČR 16 hospiců a dvě oddělení paliativní péče s celkovou kapacitou 460 lůžek (tj. 4,5 lůžka na 100 000 obyvatel), s průměrnou dobou hospitalizace 30 dní, s mortalitou kolem 80-95%, V lůžkových hospicích v ČR v roce 2011 nastalo 3,5% všech úmrtí. Většina lůžkových hospiců je sdružena vAsociaci poskytovatelů hospicové paliativní péče.

 

  • Ambulantní paliativní péče, domácí hospicová péče a mobilní specializovaní paliativní péče

V současné době v ČR působí 90 ambulancí léčby bolesti (ALB), vedených lékaři s atestací Paliativní medicína a léčba bolesti. ALB pečují převážně o neonkologické pacienty s chronickou bolestí a komplexní paliativní péčí se nezabývají. Ve dvou onkologických centrech (Brno, Hradec Králové) působí ambulance paliativní onkologie, vedené specialisty na paliativní medicínu, kteří poskytují ambulantní paliativní péči onkologickým pacientům.

Od roku 2001 rozvíjí Hospicové občanské sdružení Cesta domů v Praze model multiprofesní specializované paliativní péče (mobilní hospic), vypracovalo standardy této péče a po mnoho let je iniciátorem jednání ze státní správou a VZP o vhodném způsobu úhrady této péče. Vedle pražského mobilního hospice fungují v ČR pouze tři rozsahem a komplexností péče srovnatelná zařízení. Cesta domů od r. 2011 provozuje v Praze v rámci projektu Domov pod střechou komplexní mobilní specializovanou paliativní péči klientům pobytového zařízení sociální péče. Je pravděpodobné, že tento vysoce inovativní model, který integruje specializovanou paliativní péči a sociální péči, bude možné a vhodné zkoušet i na jiných místech ČR.

Diskuse o „domácí hospicové péči“ se v ČR vyznačuje koncepční a terminologickou nejednoznačností. Různými poskytovateli zdravotních služeb jsou označení „ domácí hospicová péče“ vykládána velmi rozdílně. Česká společnost paliativní medicíny ve spolupráci s hospicovým sdružením Cesta domů již několik let pracuje s konceptem „Mobilní specializované paliativní péče“, který předpokládá multiprofesní týmovou práci: ambulanci lékaře specialisty na paliativní péči, speciálně vyškolené sestry a úzkou spolupráci s psychologem a sociálním pracovníkem. ČSPM v roce 2012 svůj postoj formulovala ve stanovisku k otázce poskytování paliativní péče v přirozeném prostředí pacienta a v roce 2013 ve Standardech paliativní péče.

Ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny dosud (únor 2013) není mobilní specializovaná paliativní péče bohužel uznána jako žádoucí a potřebná [5] – přes všechny zahraniční zkušenosti, přes kvalifikované výzkumy veřejného mínění i navzdory ekonomické výhodnosti této péče. Zařízení tohoto typu v systému zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění tudíž neexistují a existující zařízení se potýkají se základní existenční nejistotou.

 

Vzdělávání v obecné paliativní péči

Zlepšení péče o pacienty v závěru života předpokládá zlepšení znalostí a dovedností na úrovni obecné i specializované paliativní péče. Součástí této snahy je rozšíření vzdělávání v paliativní péči v rámci pregraduální výuky na zdravotnických školách a na lékařských fakultách. Řada témat paliativní péče je již v pregraduálních kurikulech zastoupena. Ve studijních programech ošetřovatelství na několika školách paliativní péče vyučována jako samostatný předmět. Náplň a rozsah výuky jsou velmi různorodé. Ve výuce budoucích lékařů však chybí sjednocující předmět, jenž by se cíleně zabýval problematikou péče v závěru života. Paliativní medicína je v roce 2013 vyučována jako samostatný předmět (povinně volitelný) pouze na lékařské fakultě v Brně. Témata paliativní péče jsou zatím cíleně vyučována pouze v rámci specializační přípravy v oboru všeobecné lékařství a v oboru onkologie.

 

Paliativní medicína jako lékařská specializace

Systém lékařských specializací je základní osou organizace ambulantní a akutní lůžkové zdravotní péče. Od roku 2004 v ČR existuje nástavbový obor „Paliativní medicína a léčba bolesti (PM-LB)“ [6]. Vzdělávací program pokrývá oblast algeziologie i paliativní medicíny. Většina zájemců se ale rekrutovala z prostředí anesteziologie. Se získanou odborností vybudovali dobrou síť ambulancí a center léčby bolesti. Od r. 2004 získalo tuto odbornost 125 lékařů, většina z nich pracuje v ambulancích léčby bolesti, pouze asi 15 lékařů se věnuje výhradně paliativní medicíně. Většina lékařů, kteří pracují v českých lůžkových hospicích bohužel specializaci v oboru Paliativní medicína ani Algeziologie nemá. V roce 2010 [7] došlo k rozdělení PM-LB na dva samostatné nástavbové obory (certifikované kurzy): „Paliativní medicína (PM)“ a „Algeziologie (ALG)“. V roce 2012 atestovalo z PM 16 lékařů, dalších 10 je ve specializační přípravě.

 

Legislativní postavení paliativní péče v ČR

V ČR není ze strany tvůrců zdravotní politiky pohlíženo na oblast paliativní péče jako na svébytnou oblast poskytování zdravotní a sociální péče, která vyžaduje koncepční přístup. Projednání a přijetí Strategie rozvoje paliativní péče, resp. Národního plánu rozvoje paliativní péče v ČR vládou České republiky z různých důvodů vázne (viz níže). Z hlediska rozvoje specializované paliativní péče je důležité, že je v zákoně č. 372/2011 sb. o zdravotních službách poprvé paliativní péče definována jako samostatný druh zdravotní péče, jehož účelem je „zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí“(§ 5 Druhy zdravotní péče). Paliativní péče je ve stejném zákoně uvedena jako jedna z forem zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta (§ 10).

 

Úhrada specializované paliativní péče z veřejného zdravotního pojištění

V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je mezi typy péče hrazené ze zdravotního pojištění uvedena péče poskytovaná v zvláštním lůžkovém zařízení hospicového typuléčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu“ (§ 22a Zvláštní ústavní péče – péče paliativní lůžková) a v domácím prostředí „domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu“ (§ 22 Zvláštní ambulantní péče).

V Seznamu zdravotních výkonů uveřejněného vyhláškou MZ ČR č. 411/2011 Sb je paliativní medicína poprvé uvedena jako samostatná autorská odborností – 720. Do této nové odbornosti 720 jsou zařazeny dva nové výkony [8] Tyto výkony jsou určeny pro zavedení péče lékaře specialisty se zvláštní odbornou způsobilostí v paliativní medicíně u pacienta v terminálním stadiu onemocnění v domácím prostředí, event. pro následné další vyšetření. Ambulantní výkony jsou zatím sdíleny s oborem algeziologie – léčba bolesti. Pracovní skupina pro Seznam zdravotních výkonů při MZČR v současné době (únor 2013) projednává zařazení 3 nových ambulantních výkonů odbornosti Paliativní medicína. Ke 30.1.2013 zdravotní pojišťovny zatím bohužel neuzavřely smlouvu s žádným poskytovatelem zdravotních služeb s výkony odbornosti 720 (paliativní medicína).

Domácí ošetřovatelská péče je hrazena ze zdravotního pojištění na základě indikace praktického nebo jiného ošetřujícího lékaře. V roce byl 2010 v Seznamu zdravotních výkonů vytvořen tzv. signální kód 06349 – ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stadiu, kdy je povolena a pojišťovnou hrazena taková frekvence návštěv ošetřujícího personálu u pacienta, jak to vyžaduje jeho zdravotní stav. V praxi je přínos signálního kódu velmi limitovaný. Bez přímého zapojení lékaře do pravidelného hodnocení stavu a náležité úpravy léčebného plánu nepřináší samotné navýšení frekvence, resp. času návštěvy sestry potřebnou kvalitativní změnu.

 

Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP

Česká společnost paliativní medicíny (ČSPM) vznikla v roce 2009. Je jednou z odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. V současné době má 130 řádných členů. Základním cílem a posláním ČSPM je rozvoj a podpora vzdělávání a dobré klinické praxe v oblasti obecné i specializovanépaliativní péče o pacienty v závěru života. Významným krokem k dosažení tohoto cíle bylo v roce 2013 uveřejnění Standardů paliativní péče 2013. Dokument vznikl za podpory MZČR. ČSPM je garantem a organizátorem specializační (atestační) přípravy v oboru Paliativní medicína. Ve spolupráci s Institutem postgraduálního vzdělávání pořádá řadu kurzů v rámci specializačního ale i celoživotního vzdělávání lékařů. ĆSPM je kolektivním členem Evropské Asociace Paliativní Péče (EAPC). Aktivně se podílí na přípravěSvětového kongresu EAPC, který se uskuteční 30.5.-2.6.2013 v Praze. Hlavním mottem pražského kongresu je „Přístup k paliativní péči je základní lidské právo“. V souvislosti s kongresem byl na podzim 2012 formulován dokument nazvaný „Pražská charta“, který se obrací na vlády s požadavkem na konkrétní kroky, které by dostupnost kvalitní paliativní péče zlepšily. ČSPM pořadá i letos Česko-slovenskou konferenci paliativní medicíny. V roce 2013 se uskuteční v termínu 19.-20.9. v sídle Veřejného ochránce práv v Brně. ČSPM se podílela na tvorbě Strategie paliativní péče v ČR: koncepčního materiálu, který vznikl na žádost Výboru pro lidská práva Rady vlády pro lidská práva v roce 2011. Text strategie byl předložen k podpisu vládě ČR v červenci 2012. K projednání a přijetí Strategie bohužel zatím nedošlo.

 

Perspektivy a priority v roce 2013

  • podpora přijetí Národní strategie rozvoje paliativní péče (viz výše)
  • prosazení přijetí nových zdravotních výkonů paliativního specialisty do Seznamu zdravotních výkonů jako nutného předpokladu rozvoje ambulantní specializované paliativní medicíny
  • podpora rozvoje mobilní specializované paliativní péče v jejich různých formách (v domácím nebo náhradním sociálním prostředí)
  • pokračování v podpoře a rozvoji vzdělávání v oboru Paliativní medicína
  • větší začlenění témat paliativní péče do pregraduální a postgraduální přípravy všech odborností, které pracují s pacienty v závěru života
  • vytvoření akreditovaného vzdělávání v paliativní péči o zdravotní sestry.
  • aktivní účast na kongresu EAPC Praha 2013 a příprava V. česko-slovenské konference paliativní medicíny
  • hledání možností spolupráce a společných projektů s ostatními odbornostmi a odbornými lékařskými společnostmi

 

Zpracovali: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., Martina Špinková

v Brně a Praze 12.2.2013

 

Celou zprávu si můžete stáhnout ve formátu pdf zde.


[1] EAPC: Standardy a normy hospicové a paliativní péče v Evropě. Doporučení Evropské asociace pro paliativní péče 2009. Česky překlad vydala Cesta domů a Česká společnost paliativní medicíny, Praha 2010. Dostupné na http://www.cestadomu.cz/res/data/038/004556.pdf. Tento přístup je také přejat veStandardech paliativní péče 2013 vydaných Českou společností paliativní medicíny. Dostupné na:http://www.paliativnimedicina.cz/standardy-normy/standardy-paliativnich-postupu/standardy-paliativni-pece-2013

[2] Situaci v léčbě bolesti shrnují např. závěry kulatého stolu odborníků na téma Terapie chronické bolesti uveřejněné ve Zdravotnických novinách 21.10.2010. Dostupné na  http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/terapie-chronicke-bolesti-v-cesku-456775

[3] Oddělení paliativní péče v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Webová stránka: http://www.nmskb.cz/oddeleni/oddeleni-paliativni-pece/specializace-10/. Stanice paliativní péče v Krajské nemocnici Jihlava. Webová stránka: http://www.nemji.cz/stanice-paliativni-pece/d-4131/p1=3525

[4] Informace z českých hospiců je souhrnem dat uveřejněných ve výročních zprávách na webových stránkách jednotlivých hospiců.

[6] Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

[7] Vyhláška č. 361/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, s účinností od 1. ledna 2011, rozdělila nástavbový obor Paliativní medicína a léčba bolesti na dva nástavbové obory – obor Paliativní medicína a obor Algeziologie.

[8] kódy 80051 – První vyšetření a zavedení paliativní péče lékařem u pacienta v terminálním stavu v domácím prostředí a 80052 – Vyšetření pacienta lékařem specialistou v oboru paliativní medicíny v domácím prostředí (Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 2013).

Prague charter – Pražská charta

Zveřejněno: 6. ledna 2013 | ČSPM dokumenty Legislativa

Výzva vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích, která vznikla u příležitosti Evropského kongresu paliativní péče.

logo-pch_0

U příležitosti Evropského kongresu paliativní péče vznikl na půdě EAPC dokument nazvaný Pražská charta. Je výzvou především vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích. Je možné a žádoucí podepsat petici s tímto dokumentem svázanou.

Pražská charta vyzývá vlády, aby pomohly zmírnit utrpení lidí na konci života a uznaly dostupnost paliativní péče jako lidské právo.

  1. Vlády by měly rozvíjet takovou zdravotní politiku, která odpovídá na potřeby pacientů s život limitujícími nemocemi.
  2. Vlády by měly zajistit přístup k základním lékům, včetně opiodiních analgetik, pro všechny, kteří je potřebují.
  3. Vlády by měly umožnit zdravotnickým pracovníkům potřebné vzdělání v paliativní péči a v léčbě bolesti jak v pregraduálním, tak navazujícím studiu.
  4. Vlády by měly zajistit integraci paliativní péče do zdravotnického systému země na všech úrovních.

Plné znění Pražské charty si můžete stáhnout v českém překladu nebo anglickém či německém originálu.
Pokud můžete a chcete svůj podpis připojit, je to možné zde.

The Prague Charter

Zveřejněno: 13. prosince 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa

Urging governments to relieve suffering and ensure the right to palliative care

 

Please click here to sign the petition

Prague Charter “Palliative Care: a human right“ 

logo-pch_0
Working together to advocate access to palliative care as a human right:

  • European Association for Palliative Care (EAPC)
  • International Association for Palliative Care (IAHPC)
  • Worldwide Palliative Care Alliance (WPCA) and
  • Human Rights Watch (HRW)

 

Background

Access to palliative care is a human right under the right to the highest attainable standard of physical and mental health. In certain cases where patients face severe pain, failure to provide palliative care can also constitute cruel, inhuman or degrading treatment. Palliative care can effectively relieve or even prevent this suffering and can be provided at comparably low cost.

Yet, the governments of many countries throughout the world have not taken steps to ensure patients can realize this right. In many countries palliative care is not available at all or access to it is very limited. This causes millions of severely ill or dying people to suffer from pain and other preventable or treatable symptoms. This is true not only for patients with cancer but also for those with advanced heart, lung or kidney diseases, and progressive neurological diseases or from treatment resistant infectious diseases such as HIV /AIDS or tuberculosis. Palliative care also offers improved quality of life even for people in late stage dementia.

The Petition

1. Governments should develop health policies that address the needs of patients with life-limiting or terminal illnesses

  • Governments should develop comprehensive health care policies that provide for integrated palliative care, along with other forms of health services,
  • Governments should ensure that the laws include support to the relatives of patients during the time of care and after the time of death.

 

2. Governments should ensure access to essential medicines, including controlled medications, to all who need them

  • Governments should identify and eliminate unduly restrictive barriers which impede access to controlled medications for legitimate medical use,
  • Governments should ensure that they develop an appropriate system for estimating their need for such medications so as to ensure that availability is guaranteed without interruption,
  • Governments should ensure that they establish safe and secure distribution and dispensation systems so that patients can access the opioid medications regardless of their prognosis, place of treatment or geographic location.

 

3. Governments should ensure that healthcare workers receive adequate training on palliative care and pain management at undergraduate and subsequent levels.

  • Governments should adopt the necessary changes in the training curricula for healthcare providers (medical, nursing, pharmacy, psychology, etc) at undergraduate levels to ensure that all healthcare workers obtain basic knowledge about palliative care and are able to provide it to patients regardless of where in the healthcare system they work,
  • Governments should support the development and implementation of postgraduate and specialty palliative care programs so that patients with complex cases can receive appropriate care,
  •  Governments should ensure that adequate continuing education courses in palliative care are available to current healthcare workers.

 

4. Governments should ensure the integration palliative care into healthcare systems at all levels.

  • Governments should design and develop plans to create and implement palliative care units, groups and programs according to morbidity and mortality indicators, and population dispersion data.

 

Please sign the Prague Charter “Palliative Care: a human right“ Your signature will help support the initiative to recognize palliative care as a human right and improve access to palliative care worldwide.

Download the full text of the declaration here.

Je naše země připravena na stáří? Diskuze o právech starších osob

Zveřejněno: 27. listopadu 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa Média

Tisková zpráva zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové

Dne 20. listopadu 2012 se ve Strakově akademii konala diskuze o právech starších osob, kterou pořádala zmocněnkyně vlády pro lidská práva při příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.

Akce se zúčastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, neziskového sektoru a akademické obce. Cílem bylo rozvinout diskuzi o současném stavu ochrany práv starších osob v ČR, upozornit na aktuální problémové oblasti, nastínit další možné kroky i představit připravované nástroje na posílení ochrany práv starších osob na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Právům starších osob není v české společnosti přes veškerou snahu věnován dostatek pozornosti, a to i navzdory faktu, že starší osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedla na úvod zmocněnkyně vlády pro lidská práva a patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Mgr. Monika Šimůnková. Upozornila na negativní vnímání seniorů, které podle loňského průzkumu Eurobarometru sdílí více jak polovina české populace. Varovala také před množícími se informacemi o dlouhodobém týrání a špatném zacházení s rodiči – seniory ze strany jejich dětí za tichého tolerování této nepřijatelné praxe dalšími příbuznými či okolím. V úvodním slovu veřejného ochránce práv, předneseném Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., bylo upozorněno mj. na přístup k sociální a právní pomoci, či potřebu větší ochrany starších osob před nekalými obchodními praktikami.

V prvním panelu nazvaném „Právo starších osob na důstojný život“ vystoupili Alena Krásná z Linky seniorů Elpida, Mgr. Petra Zdražilová z Kanceláře veřejného ochránce práv, Martina Špinková z Hospicového občanského sdružení Cesta domů, Mgr. Alena Horáková z Ministerstva vnitra ČR a pplk. Ing. Jaroslav Karásek z Policie ČR. Z příspěvků i následných vyjádření publika vyplynulo, že existuje celá řada oblastí, ve kterých je třeba posílit ochranu práv starších osob. Velká pozornost byla věnována otázce paliativní péče, kde je možné vysledovat mnoho problematických bodů, např. nedostatečná dostupnost a financování, nemožnost poskytovat adekvátní péči ve specializovaných ambulantních zařízeních a v domácím prostředí, nedostatečná informovanost pacientů a rodiny o diagnóze a prognóze, chybějící podpora pečujících přátel a příbuzných. Zařízení sociálních a zdravotních služeb nejsou dostatečně provázány a potýkají se s nedostatkem personálu. Klienti zařízení sociálních služeb se setkávají s omezováním osobní svobody a pohybu, s nedostatkem soukromí a lze vysledovat i nedostatky ve smlouvách o poskytnutí sociálních služeb. V poslední době se také vyskytly případy neregistrovaných ubytovacích zařízení podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které neoprávněně poskytují sociální služby. Přítomní také upozornili na chybějící sociální bydlení, snižování počtu lůžek v nemocnicích či problém vymahatelnosti povinnosti dětí starat se o své rodiče zakotvené v zákoně o rodině i problematickou realizaci dosavadních koncepčních materiálů na podporu pozitivního stárnutí.

Na druhém panelu „Věková diskriminace: Aktuální trendy ke zvýšení ochrany práv starších osob“ představili Mgr. Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí, Matthias Kloth z Rady Evropy, JUDr. Karel Komárek z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Mgr. Jana Kvasnicová z Kanceláře veřejného ochránce práv současné i budoucí aktivity v oblasti práv starších osob obecně a boji proti věkové diskriminaci konkrétně. Zmíněn byl např. návrh Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, výzkum o věkové diskriminaci v přístupu k finančním službám plánovaný veřejným ochráncem práv i právě probíhající diskuze o možné úmluvě o právech starších osob na úrovni Organizace spojených národů či návrh doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o podpoře lidských práv starších osob. Z následné krátké diskuze vyplynula potřeba důsledně sledovat způsob implementace Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a v ideálním případě zajistit, aby se stal součástí programu vlády.

Jednání o úhradách Mobilní specializované paliativní péče v ČR

Zveřejněno: 20. září 2012 | Legislativa

Již bezmála 10 let vedou přední paliativní odborníci četná jednání s Ministerstvem zdravotnictví a s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny o možnosti přiznání místa pro mobilní hospic v rámci našeho zdravotního systému a o možnosti úhrady péče lékařů a sester v něm pracujících ze zdravotního pojištění. Služba, díky níž mohou i pacienti s komplikovanými symptomy zůstat až do konce života s vysoce odbornou péčí doma, zatím v naší zemi regulérně možná není.A je jen otázkou sil a naděje těch, kteří ji na pár místech v ČR poskytují bez smlouvy s pojišťovnami, jak dlouho ještě vydrží ukazovat, že v nabídce zdravotních služeb pro nevyléčitelně nemocné existuje prázdný prostor mezi péčí v lůžkových zařízeních a péčí zajištěnou praktickým lékařem a agenturami home care. Tento prostor právě MSPP smysluplně a efektivně zaplňuje.

Jednání v uplynulém desetiletí byla složitá, můžete nahlédnout. Od roku 2012 je situace ale jiná: v Zákoně o zdravotních službách je zakotvena paliativní péče v domácím prostředí pacienta. V seznamu hraditelných výkonů jsou dva nové – první návštěva a práce paliativního specialisty u pacienta doma. Proto se výbor ČSPM obrátil na ředitele VZP, MUDr. Horáka, se žádostí o nastavení úhrad této péče ze zdravotního pojištění. Dopis doprovázelo stanovisko ČSPM k organizaci mobilní paliativní péče u nás. K dané problematice doporučujeme také k nahlédnutí Doporučení Rady ministrů EUChartu práv umírajících pacientů či návrh Koncepce paliativní péče v ČR. Dodržování lidských práv pacientů u nás se krátce věnuje Podnět pro Radu vlády pro lidská práva. Zajímavým doplňujícím materiálem může být nahlédnutí doVýzkumu veřejného mínění. Pokud Vás zajímají základní překážky a mýty, jimž se i po deseti letech musí při prosazování paliativní péče doma čelit, k dispozici je přehledná prezentace Mobilní hospic v ČR – mýty, realita, vyhlídky.

 

A zde již zmíněná korespondence. Dopisy mezi ČSPM a ředitelem VZP vcelku si můžete stáhnout i ve verzi pdf zde.