Je naše země připravena na stáří? Diskuze o právech starších osob

Zveřejněno: 27. listopadu 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa Média

Tisková zpráva zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové

Dne 20. listopadu 2012 se ve Strakově akademii konala diskuze o právech starších osob, kterou pořádala zmocněnkyně vlády pro lidská práva při příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.

Akce se zúčastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, neziskového sektoru a akademické obce. Cílem bylo rozvinout diskuzi o současném stavu ochrany práv starších osob v ČR, upozornit na aktuální problémové oblasti, nastínit další možné kroky i představit připravované nástroje na posílení ochrany práv starších osob na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Právům starších osob není v české společnosti přes veškerou snahu věnován dostatek pozornosti, a to i navzdory faktu, že starší osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedla na úvod zmocněnkyně vlády pro lidská práva a patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Mgr. Monika Šimůnková. Upozornila na negativní vnímání seniorů, které podle loňského průzkumu Eurobarometru sdílí více jak polovina české populace. Varovala také před množícími se informacemi o dlouhodobém týrání a špatném zacházení s rodiči – seniory ze strany jejich dětí za tichého tolerování této nepřijatelné praxe dalšími příbuznými či okolím. V úvodním slovu veřejného ochránce práv, předneseném Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., bylo upozorněno mj. na přístup k sociální a právní pomoci, či potřebu větší ochrany starších osob před nekalými obchodními praktikami.

V prvním panelu nazvaném „Právo starších osob na důstojný život“ vystoupili Alena Krásná z Linky seniorů Elpida, Mgr. Petra Zdražilová z Kanceláře veřejného ochránce práv, Martina Špinková z Hospicového občanského sdružení Cesta domů, Mgr. Alena Horáková z Ministerstva vnitra ČR a pplk. Ing. Jaroslav Karásek z Policie ČR. Z příspěvků i následných vyjádření publika vyplynulo, že existuje celá řada oblastí, ve kterých je třeba posílit ochranu práv starších osob. Velká pozornost byla věnována otázce paliativní péče, kde je možné vysledovat mnoho problematických bodů, např. nedostatečná dostupnost a financování, nemožnost poskytovat adekvátní péči ve specializovaných ambulantních zařízeních a v domácím prostředí, nedostatečná informovanost pacientů a rodiny o diagnóze a prognóze, chybějící podpora pečujících přátel a příbuzných. Zařízení sociálních a zdravotních služeb nejsou dostatečně provázány a potýkají se s nedostatkem personálu. Klienti zařízení sociálních služeb se setkávají s omezováním osobní svobody a pohybu, s nedostatkem soukromí a lze vysledovat i nedostatky ve smlouvách o poskytnutí sociálních služeb. V poslední době se také vyskytly případy neregistrovaných ubytovacích zařízení podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které neoprávněně poskytují sociální služby. Přítomní také upozornili na chybějící sociální bydlení, snižování počtu lůžek v nemocnicích či problém vymahatelnosti povinnosti dětí starat se o své rodiče zakotvené v zákoně o rodině i problematickou realizaci dosavadních koncepčních materiálů na podporu pozitivního stárnutí.

Na druhém panelu „Věková diskriminace: Aktuální trendy ke zvýšení ochrany práv starších osob“ představili Mgr. Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí, Matthias Kloth z Rady Evropy, JUDr. Karel Komárek z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Mgr. Jana Kvasnicová z Kanceláře veřejného ochránce práv současné i budoucí aktivity v oblasti práv starších osob obecně a boji proti věkové diskriminaci konkrétně. Zmíněn byl např. návrh Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, výzkum o věkové diskriminaci v přístupu k finančním službám plánovaný veřejným ochráncem práv i právě probíhající diskuze o možné úmluvě o právech starších osob na úrovni Organizace spojených národů či návrh doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o podpoře lidských práv starších osob. Z následné krátké diskuze vyplynula potřeba důsledně sledovat způsob implementace Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a v ideálním případě zajistit, aby se stal součástí programu vlády.

Jednání o úhradách Mobilní specializované paliativní péče v ČR

Zveřejněno: 20. září 2012 | Legislativa

Již bezmála 10 let vedou přední paliativní odborníci četná jednání s Ministerstvem zdravotnictví a s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny o možnosti přiznání místa pro mobilní hospic v rámci našeho zdravotního systému a o možnosti úhrady péče lékařů a sester v něm pracujících ze zdravotního pojištění. Služba, díky níž mohou i pacienti s komplikovanými symptomy zůstat až do konce života s vysoce odbornou péčí doma, zatím v naší zemi regulérně možná není.A je jen otázkou sil a naděje těch, kteří ji na pár místech v ČR poskytují bez smlouvy s pojišťovnami, jak dlouho ještě vydrží ukazovat, že v nabídce zdravotních služeb pro nevyléčitelně nemocné existuje prázdný prostor mezi péčí v lůžkových zařízeních a péčí zajištěnou praktickým lékařem a agenturami home care. Tento prostor právě MSPP smysluplně a efektivně zaplňuje.

Jednání v uplynulém desetiletí byla složitá, můžete nahlédnout. Od roku 2012 je situace ale jiná: v Zákoně o zdravotních službách je zakotvena paliativní péče v domácím prostředí pacienta. V seznamu hraditelných výkonů jsou dva nové – první návštěva a práce paliativního specialisty u pacienta doma. Proto se výbor ČSPM obrátil na ředitele VZP, MUDr. Horáka, se žádostí o nastavení úhrad této péče ze zdravotního pojištění. Dopis doprovázelo stanovisko ČSPM k organizaci mobilní paliativní péče u nás. K dané problematice doporučujeme také k nahlédnutí Doporučení Rady ministrů EUChartu práv umírajících pacientů či návrh Koncepce paliativní péče v ČR. Dodržování lidských práv pacientů u nás se krátce věnuje Podnět pro Radu vlády pro lidská práva. Zajímavým doplňujícím materiálem může být nahlédnutí doVýzkumu veřejného mínění. Pokud Vás zajímají základní překážky a mýty, jimž se i po deseti letech musí při prosazování paliativní péče doma čelit, k dispozici je přehledná prezentace Mobilní hospic v ČR – mýty, realita, vyhlídky.

 

A zde již zmíněná korespondence. Dopisy mezi ČSPM a ředitelem VZP vcelku si můžete stáhnout i ve verzi pdf zde.

Doporučené postupy nutriční péče u pacientů v onkologické paliativní péči

Zveřejněno: 8. března 2012 | dokumenty lékař

Stanovisko pracovní skupiny pro výživu ČSPM ČLS JEP.

Nutriční péče je důležitou součástí komplexní paliativní péče. Při rozhodování o přiměřené strategii nutriční podpory musíme vždy zohlednit pacientův aktuální klinický stav, předpokládanou prognózu přežití a pacientovo přání a preference.

 

Celou příručku ke stažení zde

 

MUDr. Milana Šachlová, Ph.D.,

doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc.,

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.