Rezoluce Světové zdravotnické organizace o paliativní péči

Zveřejněno: 16. listopadu 2017 | dokumenty Doporučení

V květnu 2014 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (WHA), tedy výkonný orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), rezoluci s názvem Posilování paliativní péče jako součásti komplexní péče v průběhu celého života. Po téměř půl století od vzniku moderního hospicového hnutí tak má rozvoj paliativní péče institucionální a legislativní oporu i v nejvýznamnějším světovém zdravotnickém společenství.

Potřeba paliativní péče nevyhnutelně roste spolu s rozvojem medicíny jako takové. Vyšší věk dožití vede ke globálnímu stárnutí populace a zvyšování počtu pacientů trpících chronickými chorobami. Podle zprávy WHO z roku 20151 by paliativní péči každý rok využilo asi 40 milionů pacientů a jejich rodin, tato pomoc je však dostupná jen pro asi 14 % z nich, žijících zpravidla v rozvinutých západních zemích. WHO reflektuje tento alarmující stav a usiluje o rozvoj a podporu paliativní péče zejména v zemích, kde byla tato péče dosud přehlížena. V rezoluci pak mimo jiné přiznává, že hlavním faktorem přispívajícím k minimální dostupnosti této péče je nedostatečná institucionalizace paliativní péče a její (ne)integrovanost do zdravotnických a sociálních systémů. Tyto faktory přispívají podle WHO k tomu, že paliativní péči není věnována náležitá pozornost ve vzdělávání, financování ale například i v rámci distribuce potřebných léčiv, a to navzdory tomu, že přináší značné finanční úspory zdravotnickým systémům, především díky zkrácení pobytu v nemocnicích.

WHO nejen, že uznává zásadní význam paliativní péče při zvyšování kvality života, ale tvrdí, že zavádění paliativní péče do celkového kontinua péče je etickou odpovědností všech zdravotnických systémů v rámci snahy o předcházení utrpení.

Stěžejní opatření, ke kterým rezoluce členské státy vyzývá, jsou:

  1. Zavádět a posilovat politiku paliativní péče a její integraci do komplexních zdravotnických systémů na všech jejich úrovních.

  2. Zajistit odpovídající financování paliativní péče na úrovni národních států.

  3. Integrovat paliativní péči do vzdělávání všech poskytovatelů péče v souladu s jejich rolí a odpovědností za péči. Důraz je kladen zejména na zahrnutí vysokoškolských kurzů paliativní péče do vzdělávání lékařů a sester a zavádění specializovaných školení pro duchovní, pečovatele, sociální pracovníky a další, kteří se při své práci setkávají s paliativními pacienty.

  4. Posoudit a případně pozměnit národní a lokální legislativu pro kontrolovaná léčiva tak, aby byla léčiva pro mírnění bolesti dobře dostupná a využitelná.

  5. Podporovat partnerskou spolupráci mezi vládou a občanskou společností, včetně pacientských organizací tak, aby přispěla k péči o paliativní pacienty.

Cílem rezoluce je podpořit jednotlivé členské státy, aby na základě analýzy paliativních potřeb ustanovili systém, který by na úrovni národních států zajistil, aby paliativní péče byla dostupná pro všechny potřebné pacienty, bez ohledu na jejich finanční možnosti, sociokulturní status nebo místo bydliště. „V České republice v současnosti probíhá řada systémových změn, které by měly přispět k většímu rozšíření a lepší dostupnosti paliativní péče, jako je například nová úhradová vyhláška pokrývající práci mobilních domácích hospiců nebo zakládání multidisciplinárních paliativních týmů v českých nemocnicích,“ uvádí Kancelář WHO v České republice a dodává: „Doufáme, že český překlad rezoluce se stane pro týmy prosazující tyto změny vítanou oporou.“

1) WHO, Fact sheet č. 402, Palliative Care, červenec 2015. Dostupný na adrese: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs402/en/