Valná hromada ČSPM 2019

Zveřejněno: 7. listopadu 2019 | ČSPM dokumenty Valná hromada

V rámci konání XI. celostátní konference paliativní medicíny proběhla valná hromada ČSPM, na které byla přednesena Zpráva o činnosti za období 2018/2019Zpráva o hospodaření za rok 2018 a Zpráva revizní komise za uplynulé období. Přítomní členové společnosti hlasováním vyjádřili souhlas s hospodařením společnosti i se zprávou revizní komise.

Dalším bodem valné hromady bylo hlasování o ustavení nové sekce ČSPM – Sekce pro etiku v paliativní péči. dPodrobné informace o průběhu valné hromady a výsledcích hlasování naleznete v Zápisu z valné hromady.

Laureáti cen ČSPM za rok 2019

Zveřejněno: 5. listopadu 2019 | ČSPM dokumenty praxe sestra

Již druhým rokem Česká společnost paliativní medicíny uděluje ocenění na poli paliativní péče. Cena za příkladnou praxi je udílena člověku, který příkladně pracuje v organizaci poskytující specializovanou paliativní péči pacientům a jejich rodinám. V letošním roce ji v silné konkurenci dalších kandidátů získal pan Pavel Klimeš, který pracuje na pozici vedoucí sestry mobilního hospice Cesta domů, z. ú.
Druhým oceněním, které ČSPM tradičně udílí, je Cena za významný přínos paliativní péči v ČR. Tato cena je udílena člověku, který se významně zasadil o rozvoj paliativní péče v České republice. Držitelkou ocenění se v roce 2019 stala předsedkyně správní rady NF Avast paní Jarmila Baudišová.
Oběma oceněným srdečně blahopřejeme a děkujeme všem, kteří zaslali nominace.

Na MZ bylo podepsáno Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče

Zveřejněno: 1. srpna 2019 | ČSPM dokumenty Legislativa memorandum mz

V úterý 30.7. bylo na ministerstvu zdravotnictví slavnostně podepsáno Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR. Dokument podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitelé všech zdravotních pojišťoven v ČR a za ČSPM její předseda Ondřej Sláma. Svým podpisem všechny strany vyjádřily připravenost a vůli pracovat na systematickém rozvoji paliativní péče.  Česká společnost paliativní medicíny je v memorandu označena za garanta odbornosti a koordinátora zavádění paliativní péče do systému zdravotní a sociální péče. Podpis memoranda považujeme za velký úspěch a současně závazek a odpovědnost.
Tisková  zpráva MZ
Text Memoranda

Standardy mobilní specializované paliativní péče

Zveřejněno: 21. února 2019 | ČSPM dokumenty Legislativa Mobilní specializovaná paliativní péče MSPP

V roce 2018 připravil projektový tým Ministerstva zdravotnictví Standardy mobilní specializované paliativní péče (MSPP), které mají za cíl pojmenovávat, kodifikovat a podporovat dobrou praxi. Nově přijatý dokument aktualizuje znění Standardů kvality paliativní péče z let 2015-2016, kromě toho jsou aktualizované o nejnovější poznatky ze zahraničních doporučených postupů a aktuální legislativu. Autorský kolektiv dokumentu kladl velký důraz na jejich jednoduchost a srozumitelnost i pro pacienty a jejich blízké.

Ve snaze o maximální konsensualitu byly Standardy kromě připomínkování odbornou společností a zastřešující organizací poskytovatelů také veřejně projednány na Ministerstvu zdravotnictví dne 6. 11. 2018 za účasti zástupců všech mobilních hospiců a obou jejich zastřešujících organizací. Po vypořádání celkem 67 připomínek Standardy MSPP projednaly a jako společný konsensuální dokument přijaly Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP a Fórum mobilních hospiců. Standardy MSPP vycházejí jako autoritativní, oficiální výstup projektu Ministerstva zdravotnictví, a jsou dalším krokem k etablování MSPP jako jasně definované zdravotní služby, která je standardní součástí zdravotnického systému. Předpokládá se jejich pravidelná aktualizace v několikaletém intervalu.

Standardy mobilní specializované paliativní péče [PDF]

Valná hromada 5. 10. 2018 – Zpráva o činnosti ČSPM

Zveřejněno: 30. září 2018 | ČSPM dokumenty pozvánka

v pátek 5. října v 8:00 proběhne v kongresovém sále Top Hotelu Praha shromáždění členů (valná hromada) ČSPM. Výbor na ní bude prezentovat zprávu o činnosti a o hospodaření odborné společnosti. Dále budeme schvalovat vznik pediatrické a geriatrické sekce. Shromáždění ale považujeme především za příležitost k setkání a diskusi výboru se členy. V příloze najdete zprávu o činnosti ČSPM za období 2017-2018. Budeme rádi, když se s dokumentem seznámíte, abychom se v pátek mohli v diskusi věnovat konkrétním tématům.

Zpráva o činnosti ČSPM [PDF]
Těšíme se na setkání s vámi

Za výbor ČSPM

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.

Nová studie o potřebách nevyléčitelně nemocných dětí a jejich rodin

Zveřejněno: 26. února 2018 | dokumenty pediatrie praxe Studie

Nově uveřejněná studie Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP, kterou pro ni vypracovalo Centrum paliativní péče, detailně popisuje potřeby nevyléčitelně nemocných dětí a jejich rodin jak v oblasti zabezpečení zdravotních služeb, tak i v oblasti zabezpečení jejich psychosociálních potřeb. Problematika nevyléčitelně nemocných a umírajících dětí, kterou se zabývá paliativní péče, je u nás stále tabuizovaným tématem, o kterém se z mnoha důvodů příliš nehovoří. Přestože je to péče nesmírně potřebná a důležitá, není její dostupnost systémově zabezpečená.

Problematikou dětí s život limitujícím a život ohrožujícím onemocněním a jejich rodin se v celé šíři zabývá dětská paliativní péče, která je u nás stále v počátcích a čelí celé řadě problémů. Mezi zásadní problémy v naší republice patří zejména absence kvalitního zabezpečení komplexnosti a návaznosti této péče a systému jejího financování na všech úrovních jejího poskytování. Pracovní skupina dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP v listopadu 2017 vytvořila samostatnou Sekci dětsk é paliativní péče, která pokračuje ve snaze o docílení systémových změn v péči o dítě s život limitující diagnózou na všech úrovních zdravotní i sociální péče včetně zajištění potřebných úhradových mechanizmů.

Nezbytným krokem ke zlepšení stávající situace je zjištění empirických dat o počtu potřebných dětí a dat o skutečných potřebách rodin. „Dlouhodobě jsme vnímali nedostatečné povědomí o skutečných potřebách rodin, které pečují o děti s život limitujícím či život ohrožujícím onemocněním,“ říká MUDr. Mahulena Mojžíšová, předsedkyně Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP. „Proto jsme se obrátili na kolegy z Centra paliativní péče a za přispění Nadačního fondu Jistota Komerční banky, TŘI, o.p.s. a GSK fondu tak vznikla první ucelená studie, která tyto potřeby komplexně mapuje,“ dodává.

Cílem studie bylo zmapovat reálné potřeby pečujících rodin s ohledem na specifičnost českého prostředí. Výsledky studie ukazují, že potřeby pečujících rodin jsou velmi široké a liší se podle typu nemoci či postižení a věku dítěte. Pro všechny rodiny je nicméně podstatné, aby o možnostech podpory byly informovány co nejdříve po zjištění diagnózy dítěte a aby péče a podpora byla dobře koordinována a poskytována komplexně. Pro rodiče je zásadní mít důvěru v lékaře, kteří o jejich dítě pečují. Pro zlepšení situace je zapotřebí osvěty celé společnosti tak, aby bylo umožněno pečujícím rodinám zapojit se do běžných společenských aktivit tak, aby se nedostávaly do sociální izolace.

Jednotlivé potřeby rodin jsou ve studii popsány podrobně spolu s doporučeními, jak danou situaci zlepšit.

Sekce dětské paliativní péče ČSPM ČLS JEP vyhodnotila závěry studie jako velmi přínosné nejen pro stávající a budoucí poskytovatele paliativní péče, ale také pro orgány státní správy a zdravotní pojišťovny. „Chtěli bychom moc poděkovat všem rodinám, které byly ochotny se rozhovorů zúčastnit a sdílet s námi svůj nelehký životní příběh. Velmi si ceníme jejich ochoty se s námi setkat a otevřenosti, s jakou o své zkušenosti mluvili,“ říká Mgr. Kristýna Poláková z Centra paliativní péče.
„Ačkoli to někdy bylo pro obě strany velmi emotivní a náročné, věříme, že výstupy z této studie budou cennou pomocí jak rodinám, tak poskytovatelům paliativní péče na všech jejích úrovních,“ dodává Poláková.

Studie ke stažení [PDF]


Pro více informací kontaktujte:
MUDr. Mahulena Mojžíšová, předsedkyně Sekce dětské́ paliativní́ péče ČSPM ČLS JEP, primářka dětského oddělení Nemocnice Hořovice
Tel: +420 603 596 433
E-mail: mahuszka@seznam.cz

Sympozium Nemocniční paliativní péče ve FN Královské Vinohrady

Zveřejněno: 28. listopadu 2017 | dokumenty pozvánka vzdělávání

Rádi bychom vás pozvali na sympozium pořádané I. interní klinikou FNKV, které by mělo shrnout 18 měsíců naší práce v rámci projektu Spolu až do konce NF Avast i plány a vize do budoucna.

Záštitu nad akcí převzala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality zdravotní péče PhDr. Libuše Gavlasová, MBA.

Čestným hostem sympozia je Dr. Martine De Laat, vedoucí lékařka Paliativní jednotky a Nemocničního paliativního týmu Univerzitní nemocnice Gent, Belgie.

V případě zájmu se, prosíme, hlaste na email jana.bodlakova@fnkv.cz.

Program ke stažení [PDF]

Mgr. Jana Bodláková
Vrchní sestra 1. interní kliniky
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Mobilní specializovaná paliativní péče v roce 2018

Zveřejněno: 28. listopadu 2017 | dokumenty Mobilní paliativní péče

Od ledna 2018 vstupuje v platnost nová úhradová vyhláška a seznam zdravotních výkonů, které umožňují pojišťovnám nasmlouvat mobilní specializovanou paliativní péči (MSPP). Výkony MSPP jsou zařazené pod novou samostatnou odbornost 926. V uplynulých týdnech jsme vedli jednání s Ministerstvuem zdravotnictví, VZPSvazem zdravotních pojišťoven  ohledně toho, co mohou mobilní hospice od roku 2018 očekávat. Ministerstvo zdravotnictví chystá metodický pokyn, který má mimo jiné ujasnit terminologii a rozlišit mezi obecnou a specializovanou paliativní péčí – měl by vyjít ve věstníku do konce roku. Tabulku s rozdělením obecné a specializované paliativní péče, kterou bude metodický pokyn obsahovat, najdete zde.

Výběrová řízení bude možné vypisovat již nyní, potřebné informace k řízením jsou uloženy zde.

Od 1.1.2018 tak bude možné pečovat o nevyléčitelně nemocné a umírající ve dvou modelech dle závažnosti jejich stavu:

  • jako poskytovatel mobilní specializované paliativní péče s příslušnými výkony s danou úhradou – pro nemocné vyžadující 24 hodin dostupnosti sestra / lékař specialista v oboru paliativní medicína
  • nebo jako poskytovatel obecné paliativní péče (praktický lékař, domácí péče, domácí péče s hospicovým programem), s nižší úhradou 925, ale personálně, organizačně a zejména finančně méně náročnými podmínkami.

MSPP je model péče určený klinicky nestabilním a vysoce symptomově náročným pacientům, kteří potřebují 24 hodinovou pohotovost týmu lékař + sestra k tomu, aby skutečně mohli dožít doma bez převozu na akutní lůžko. Méně náročné pacienty vždy měl a mít bude v péči praktický lékař ve spolupráci s agenturami domácí péče a dalšími ambulantními specialisty. Tato péče je a bude hrazena výkonově jako domácí ošetřovatelská péče (925) + návštěvní služba praktického lékaře či ambulantního specialisty.

Rezoluce Světové zdravotnické organizace o paliativní péči

Zveřejněno: 16. listopadu 2017 | dokumenty Doporučení

V květnu 2014 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (WHA), tedy výkonný orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), rezoluci s názvem Posilování paliativní péče jako součásti komplexní péče v průběhu celého života. Po téměř půl století od vzniku moderního hospicového hnutí tak má rozvoj paliativní péče institucionální a legislativní oporu i v nejvýznamnějším světovém zdravotnickém společenství.

Potřeba paliativní péče nevyhnutelně roste spolu s rozvojem medicíny jako takové. Vyšší věk dožití vede ke globálnímu stárnutí populace a zvyšování počtu pacientů trpících chronickými chorobami. Podle zprávy WHO z roku 20151 by paliativní péči každý rok využilo asi 40 milionů pacientů a jejich rodin, tato pomoc je však dostupná jen pro asi 14 % z nich, žijících zpravidla v rozvinutých západních zemích. WHO reflektuje tento alarmující stav a usiluje o rozvoj a podporu paliativní péče zejména v zemích, kde byla tato péče dosud přehlížena. V rezoluci pak mimo jiné přiznává, že hlavním faktorem přispívajícím k minimální dostupnosti této péče je nedostatečná institucionalizace paliativní péče a její (ne)integrovanost do zdravotnických a sociálních systémů. Tyto faktory přispívají podle WHO k tomu, že paliativní péči není věnována náležitá pozornost ve vzdělávání, financování ale například i v rámci distribuce potřebných léčiv, a to navzdory tomu, že přináší značné finanční úspory zdravotnickým systémům, především díky zkrácení pobytu v nemocnicích.

WHO nejen, že uznává zásadní význam paliativní péče při zvyšování kvality života, ale tvrdí, že zavádění paliativní péče do celkového kontinua péče je etickou odpovědností všech zdravotnických systémů v rámci snahy o předcházení utrpení.

Stěžejní opatření, ke kterým rezoluce členské státy vyzývá, jsou:

  1. Zavádět a posilovat politiku paliativní péče a její integraci do komplexních zdravotnických systémů na všech jejich úrovních.

  2. Zajistit odpovídající financování paliativní péče na úrovni národních států.

  3. Integrovat paliativní péči do vzdělávání všech poskytovatelů péče v souladu s jejich rolí a odpovědností za péči. Důraz je kladen zejména na zahrnutí vysokoškolských kurzů paliativní péče do vzdělávání lékařů a sester a zavádění specializovaných školení pro duchovní, pečovatele, sociální pracovníky a další, kteří se při své práci setkávají s paliativními pacienty.

  4. Posoudit a případně pozměnit národní a lokální legislativu pro kontrolovaná léčiva tak, aby byla léčiva pro mírnění bolesti dobře dostupná a využitelná.

  5. Podporovat partnerskou spolupráci mezi vládou a občanskou společností, včetně pacientských organizací tak, aby přispěla k péči o paliativní pacienty.

Cílem rezoluce je podpořit jednotlivé členské státy, aby na základě analýzy paliativních potřeb ustanovili systém, který by na úrovni národních států zajistil, aby paliativní péče byla dostupná pro všechny potřebné pacienty, bez ohledu na jejich finanční možnosti, sociokulturní status nebo místo bydliště. „V České republice v současnosti probíhá řada systémových změn, které by měly přispět k většímu rozšíření a lepší dostupnosti paliativní péče, jako je například nová úhradová vyhláška pokrývající práci mobilních domácích hospiců nebo zakládání multidisciplinárních paliativních týmů v českých nemocnicích,“ uvádí Kancelář WHO v České republice a dodává: „Doufáme, že český překlad rezoluce se stane pro týmy prosazující tyto změny vítanou oporou.“

1) WHO, Fact sheet č. 402, Palliative Care, červenec 2015. Dostupný na adrese: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs402/en/

Seminář Současný stav a možnosti dětské paliativní péče

Zveřejněno: 5. září 2017 | dokumenty pozvánka

Vážení kolegové,

dovoluji si Vás pozvat na seminář Současný stav a možnosti dětské paliativní péče v České republice, který se koná pod záštitou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiky v odborné spolupráci s Českou společností paliativní medicíny ČLS JEP. Seminář proběhne dne 25. 9. 2017 od 10.00 hodin ve Frýdlantském a Jičínském salonku Senátu PČR. Přílohou tohoto emailu je program semináře i s anotacemi příspěvků.

Vzhledem k vysoké důležitosti tématu a jejímu širokému dopadu na společnost jsme požádali o účast zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a zároveň Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR společně s řadou zdravotnických či neziskových organizací.

Účast, prosím, potvrďte na emailu kantorl@senat.cz do 15.9.2017.

Se srdečným pozdravem a brzkou shledanou,

MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.
senátor volebního obvodu Olomouc

 

Program sem. Dětská paliativ.péče 25.9.17.pdf

Anotace příspěvků semináře o dětstké paliativní péči.doc