Sekce podpůrné léčby v rámci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Zveřejněno: 12. června 2018 | ČSPM Doporučení

Před několika týdny se oficiálně ustavila Sekce podpůrné léčby v rámci České onkologické společnosti ČLS JEP. Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP vznik této sekce vítá a je připravena ke vzájemné spolupráci. Bližší informace včetně zprávy předsedy Sekce, doc. MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D. jsou k dispozici na stránkách České onkologické společnosti.

Doporučení pro uzavírání smluv MSPP se zdravotními pojišťovnami

Zveřejněno: 19. března 2018 | Doporučení Mobilní paliativní péče Mobilní specializovaná paliativní péče MSPP Zápisy

DOPORUČENÍ pracovní skupiny pro MSPP České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Fóra mobilních hospiců pro organizace, které budou žádat o uzavření smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami mimo VZP

Všem poskytovatelům MSPP, kteří budou žádat o uzavření smluvního vztahu s dalšími zdravotními pojišťovnami, doporučujeme, aby vyšli pojišťovnám vstříc a vykazovali za jasně daných podmínek a po omezenou dobu data v rozsahu stejném, jako jsme to dělali v době pilotního projektu VZP.

Podrobnosti: 28.2.2018 proběhla schůzka s MUDr. Renatou Knorovou, ředitelkou zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny, kterou Svaz zdravotních pojišťoven určil jako zodpovědnou pro oblast MSPP.

Závěry jednání:

  1. ČPZP bude poskytovatelům MSPP po absolvování výběrových řízení s pozitivním výsledkem umožňovat navázání smluvního vztahu.
  2. Vzhledem k tomu, že se ČPZP neúčastnila pilotního projektu, ocenila by data v rozsahu, v jakém jsme je poskytovali VZP, resp. možná menším a jistě po kratší dobu, patrně tři až šest měsíců.
  3. Po důkladném zvážení jak pracovní skupinou MSPP při ČSPM ČLS-JEP tak ve výboru FMH jsme došli k závěru, že doporučíme všem poskytovatelům, aby nad rámec povinností ukládaných zákony a vyhláškami vyšli pojišťovně vstříc a požadovaná data za takto stanovených podmínek poskytli. Půjde opět o tabulku spotřebovaných léků a materiálů a pilotní signální kódy s nulovou hodnotou. Je zřejmé, že tento krok představuje o další zátěž provozu, ale pojišťovny nemají nástroj, jak tuto práci navíc honorovat. Jde tedy o projev dobré vůle a snahy odkrýt karty, nastolit vzájemnou důvěru a pochopení jaký typ péče se u pacientů odehrává a v čem se liší od 925. Je samozřejmě škoda, že se pilotního projektu neúčastnily ostatní pojišťovny, ale to je v tuto chvíli již daný fakt a nelze, než hledat cesty, jak dojít ke vzájemné spolupráci, respektu a shodě. Snad tento náš vstřícný krok bude tím správným směrem.
  4. Nadále platí důrazné doporučení ČSPM a FMH vyvolávat na krajích výběrová řízení na odbornost 926, klidně opakovaně, a to i těmi poskytovateli, kteří v pilotním programu nebyli – smlouvy už nemůžeme vyjednat na centrální úrovni, ale musí vyvinout aktivitu samotní poskytovatelé. ČSPM a FMH může této aktivitě poskytnout podporu a radu, ale nenahradí ji.
  5. MUDr. Knorová bude dosavadní výsledky jednání tlumočit také dalším zdravotním ředitelům

V případě nejasností se mohou poskytovatelé MSPP obracet na prim.MUDr. Závadovou (irena.zavadova@cestadomu.cz). Zároveň dáváme ve známost, že jsme v jednání s MUDr. Salzman-Kučerovou z ústředí VZP a připravujeme seminář pro revizní lékaře pojišťoven, na kterém bychom principy MSPP prezentovali.

Dokument ke stažení [PDF]

Prim. MUDr. Irena Závadová
ČSPM ČLS JEP

Mgr. Marek Uhlíř
Fórum mobilních hospiců

Rezoluce Světové zdravotnické organizace o paliativní péči

Zveřejněno: 16. listopadu 2017 | dokumenty Doporučení

V květnu 2014 přijalo Světové zdravotnické shromáždění (WHA), tedy výkonný orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), rezoluci s názvem Posilování paliativní péče jako součásti komplexní péče v průběhu celého života. Po téměř půl století od vzniku moderního hospicového hnutí tak má rozvoj paliativní péče institucionální a legislativní oporu i v nejvýznamnějším světovém zdravotnickém společenství.

Potřeba paliativní péče nevyhnutelně roste spolu s rozvojem medicíny jako takové. Vyšší věk dožití vede ke globálnímu stárnutí populace a zvyšování počtu pacientů trpících chronickými chorobami. Podle zprávy WHO z roku 20151 by paliativní péči každý rok využilo asi 40 milionů pacientů a jejich rodin, tato pomoc je však dostupná jen pro asi 14 % z nich, žijících zpravidla v rozvinutých západních zemích. WHO reflektuje tento alarmující stav a usiluje o rozvoj a podporu paliativní péče zejména v zemích, kde byla tato péče dosud přehlížena. V rezoluci pak mimo jiné přiznává, že hlavním faktorem přispívajícím k minimální dostupnosti této péče je nedostatečná institucionalizace paliativní péče a její (ne)integrovanost do zdravotnických a sociálních systémů. Tyto faktory přispívají podle WHO k tomu, že paliativní péči není věnována náležitá pozornost ve vzdělávání, financování ale například i v rámci distribuce potřebných léčiv, a to navzdory tomu, že přináší značné finanční úspory zdravotnickým systémům, především díky zkrácení pobytu v nemocnicích.

WHO nejen, že uznává zásadní význam paliativní péče při zvyšování kvality života, ale tvrdí, že zavádění paliativní péče do celkového kontinua péče je etickou odpovědností všech zdravotnických systémů v rámci snahy o předcházení utrpení.

Stěžejní opatření, ke kterým rezoluce členské státy vyzývá, jsou:

  1. Zavádět a posilovat politiku paliativní péče a její integraci do komplexních zdravotnických systémů na všech jejich úrovních.

  2. Zajistit odpovídající financování paliativní péče na úrovni národních států.

  3. Integrovat paliativní péči do vzdělávání všech poskytovatelů péče v souladu s jejich rolí a odpovědností za péči. Důraz je kladen zejména na zahrnutí vysokoškolských kurzů paliativní péče do vzdělávání lékařů a sester a zavádění specializovaných školení pro duchovní, pečovatele, sociální pracovníky a další, kteří se při své práci setkávají s paliativními pacienty.

  4. Posoudit a případně pozměnit národní a lokální legislativu pro kontrolovaná léčiva tak, aby byla léčiva pro mírnění bolesti dobře dostupná a využitelná.

  5. Podporovat partnerskou spolupráci mezi vládou a občanskou společností, včetně pacientských organizací tak, aby přispěla k péči o paliativní pacienty.

Cílem rezoluce je podpořit jednotlivé členské státy, aby na základě analýzy paliativních potřeb ustanovili systém, který by na úrovni národních států zajistil, aby paliativní péče byla dostupná pro všechny potřebné pacienty, bez ohledu na jejich finanční možnosti, sociokulturní status nebo místo bydliště. „V České republice v současnosti probíhá řada systémových změn, které by měly přispět k většímu rozšíření a lepší dostupnosti paliativní péče, jako je například nová úhradová vyhláška pokrývající práci mobilních domácích hospiců nebo zakládání multidisciplinárních paliativních týmů v českých nemocnicích,“ uvádí Kancelář WHO v České republice a dodává: „Doufáme, že český překlad rezoluce se stane pro týmy prosazující tyto změny vítanou oporou.“

1) WHO, Fact sheet č. 402, Palliative Care, červenec 2015. Dostupný na adrese: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs402/en/

Co potřebuje česká paliativní péče, role odborné společnosti

Zveřejněno: 21. března 2017 | Doporučení praxe

Vážení kolegové,

dovolte mi zamyšlení při předání funkce předsedy ČSPM ČLS JEP.

Věnoval jsem rozvoji paliativní péče více jak 12 let, 8 z nich je spojeno se založením ČSPM a budováním respektované odborné společnosti.

Dostali jsme se do systému úhrad, ukázali smysl rozvoje paliativní péče mimo hospice, přivedli do České republiky Světový kongres paliativní péče, připravili kvalitní vzdělávací systém, vyšlo několik dobrých publikací, poměrně významně se rozšířila členská základna.

Přesto nejsem spokojen.

Kvalitu v paliativní péči jsme v České republice schopni nabídnout tak 5% potřebných. A to po 20 letech rozvoje hospicové péče.  Důvodů je více:

  • Nedostatky v motivaci, osobní i systémové
  • Nedostatečná vzdělanost základních lékařských oborů v symptomové léčbě, rozhodování u multimorbidních nemocných, syndromu frailty, hodnocení zdravotního potenciálu, v komunikačních dovednostech, schopnosti týmové práce
  • Nízká kontinuita a systémová provázanost
  • Nespravedlivé rozdělování prostředků
  • Malý tah na branku stran koncepčního rozvoje, usilovný lobbing pouze pro osobní zájmy
  • Poměrně velká skupina zdravotníků, kterým „to není jedno“ a na své „vartě“ dělají možné i nemožné, aby udrželi kvalitu systému – ale s velmi malou systémovou podporou
  • Nepřipravená, a záměrně nepřipravovaná a matená společnost

Když jsme zpracovávali Národní program paliativní péče, vznikl okruh úkolů – níže je ve zkratce vyjmenovávám. Ale stále více se zamýšlím nad tím, jak jich dosáhnout.

  • Analýza potřeby paliativní péče v ČR – kvalitativně, kvantitativně
  • MSPP v úhradě z veřejného zdravotního pojištění
  • Role lůžkových a mobilních hospiců, standardizace hospicové péče
  • Ambulantní a nemocniční paliativní péče – metodika, pilotní studie
  • Pregraduální, postgraduální a specializační vzdělávání v oboru paliativní medicína – sestry, lékaři, ale také sociální pracovníci, psychologové, či pastorační pracovníci
  • Systematické informování veřejnosti a probíhající veřejná diskuse na téma nevyléčitelné nemoci, kvality života, umírání a možností moderní paliativní péče

Dle mého názoru by prvním úkolem nového výboru mělo být vedle zřetelného obhájení modelu MSPP v systému úhrad také přihlásit se k Národnímu programu paliativní péče, jeho revize, případné doplnění a další rozpracování do klíčových aktivit.

Úkoly pro nastupující nový výbor ČSPM vnímám takto:

  • MSPP do systému úhrad v roce 2018
  • Vzdělávání, rozšíření forem a prohloubení obsahu – zvážení společného vzdělávání lékařů a sester, publikační aktivita
  • Hledání forem, jak rozšířit platformu kvalitních odborníků, schopných vedení lidí (leadershipu), jednání se státní správou, médii, politiky. Schopných lektorování či vedení interaktivních seminářů, vedení týmů, mentorshipu pro začínající profesionály i organizace
  • Dobrá komunikace se členskou základnou, ostatními „hráči“ na poli paliativní medicíny (odborné společnosti, státní správa, politici, APSS, hospice, laická veřejnost)
  • Projekt nemocniční paliativní péče – realizace, podpora rozvoje „příkladů dobré praxe“
  • Projekt dětské paliativní péče – podpora financování, realizace příkladů dobré klinické praxe
  • Projekt geriatrické paliativní péče – systematická práce na kultivaci paliativní péče v primární péči, domovech se zvláštním režimem a léčebnách dlouhodobě nemocných, spolupráce s Českou alzheimerovskou společností a ČGGS
  • Systematická práce s pojmy v paliativní péči – vydání „slovníčku pojmů“ např., standardizace paliativní medicíny a péče

Velmi rád budu nový výbor podporovat a na daných úkolech se podílet.

Přeji nám dostatek energie a úspěchy.

Ladislav Kabelka
V Brně 20. března 2017

Mobilní specializovaná paliativní péče v roce 2017

Zveřejněno: 7. října 2016 | ČSPM Doporučení Mobilní paliativní péče

Stanovisko České společnosti paliativní medicíny (ke stažení v PDF)

Východiska

  • MSPP je formou specializované ambulantní paliativní péče v domácím nebo náhradním sociálním prostředí zajišťující nepřetržitou dostupnost lékařské a ošetřovatelské péče (Podrobněji viz MSPP-popis služby, odstavec 1).
  • MSPP je určena pacientům v konečných fázích nevyléčitelných chorob s předpokládanou prognózou v řádu několik týdnů až několika měsíců (Podrobněji viz MSPP –popis služby, odstavec 2)
  • V období 2015-2016 proběhla první fáze pilotního projektu MSPP, která prokázala, že díky této službě, mohou nevyléčitelně nemocní pacienti, kteří si to přejí, dožít v domácím prostředí.

ČSPM vychází z předpokladu, že MSPP bude od 1.1.2017 nadále hrazeno VZP v režimu pilotního projektu. Současně předpokládáme, že v průběhu roku 2017 budou vytvořeny registrační listy příslušných výkonů a MSPP bude zařazena do Seznamu zdravotních výkonů s platností od r. 2018.

Doporučení pro MSPP v roce 2017

Pro pilotní projekt MSPP v roce 2017 doporučujeme následující parametry

  1. Poskytovatel MSPP splňuje následující personální požadavky: lékař (minimálně L2): celkem úvazek 1,2, z toho lékař L3 s nástavbovou atestací z oboru Paliativní medicína nebo Paliativní medicína a léčba bolesti minimálně 0,2. zdravotní sestra: minimálně 5,0 úvazků (podrobněji viz MSPP –popis služby, odstavec 3)
  2. Zdravotní péče je z veřejného zdravotního pojištění v rámci pilotního programu hrazena formou paušální platby za ošetřovací den. V platbě za ošetřovací den jsou zahrnuty veškeré náklady na zdravotní péči. Výše platby za ošetřovací den v roce 2017 by měla vycházet ze zkušeností a dat z 1. fáze pilotního projektu MSPP.
  3. Péče je hrazena po dobu 30 dnů. Na základě schválení RL lze poskytování péči v rámci MSPP prodloužit o dalších 30 dnů, nejvýše však na celkovou dobu trvání péče 90 dnů.
  4. Žádáme, aby poskytovatelům MSPP bylo umožněno nasmlouvat ambulanci odbornosti 720- paliativní medicína, která bude poskytovat paliativní péči pacientům, jejichž celkový zdravotní stav ještě umožňuje ambulantní paliativní péči, ale vývoj onemocnění směřuje k naplnění indikačních kritérií pro MSPP (podrobněji MSPP-popis služby, odstavec 5)
  5. Doporučujeme, aby byla účast v pilotním projektu v roce 2017 umožněna celkem 20 poskytovatelům, kteří splní personální požadavky MSPP. V roce 2017 předpokládáme účast poskytovatelů, kteří se účastnili první fáze pilotního projektu v roce 2015-2016. Žádoucí je účast poskytovatelů ze všech 10 krajů ČR. Výběr účastníků pilotního projektu provede VZP ve spolupráci s ČSPM.
  6. Doporučujeme, aby bylo v roce 2017 péče v rámci modelu MSPP poskytnuta celkem 2000 pojištěncům VZP, kteří splňují indikační kritéria.
  7. ČSPM bude ve spolupráci s MZČR jednat s ostatními zdravotními pojišťovnami o jejich účasti v pilotním programu MSPP v roce 2017.

V Brně 9.9.2016

Za výbor ČSPM ČLS JEP

MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D
předseda

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
vědecký sekretář Česká společnost paliativní medicíny ČLS J.E.P.