Dětská paliativní péče ve sněmovně

Zveřejněno: 31. května 2018 | Legislativa pediatrie pozvánka

Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pořádá pod záštitou předsedy podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a přímo řízené organizace MUDr. Kamala Farhana seminář Dětská paliativní péče, který se uskuteční 6. června 2018 od 11:00 do 13:00 v zasedací místnosti Konírna PSP ČR.

Cílem semináře je představit problematiku dětské paliativní péče na půdě sněmovny a získat také podporu pro její rozvoj v České republice.

O tématu promluví řada předních odborníků v čele s prim. MUDr. Mahulenou Mojžíšovou, předsedkyní výboru Sekce dětské paliativní péče ČSPM, která představí současnou situaci dětské paliativní péče v ČR. O bariérách a příležitostech k rozvoji promluví Mgr. Jiří Krejčí, nemocniční paliativní péči představí MUDr. Lucie Hrdličková a domácí hospicovou péči MUDr. Jan Hálek. Problematiku úhrad za mobilní specializovanou péči u dětských pacientů otevře Pavel Klimeš. Závěrem semináře bude vyhrazen prostor pro diskuzi.

Seminář je otevřen veřejnosti, ale je nutné se předem přihlásit na vz@psp.cz.

Pozvánka ke stažení (PDF)

 

Výsledky jednání na Ministerstvu zdravotnictví

Zveřejněno: 6. ledna 2017 | ČSPM dokumenty Legislativa Média Mobilní paliativní péče

Dne 6. ledna 2017 proběhlo na Ministerstvu zdravotnictví ČR průlomové jednání týkající se hospicové péče. Za ČSPM se ho účastnil předseda L. Kabelka, za APHPP R. Huneš.

Pro ČSPM jsou výsledky tohoto jednání naprosto vynikající. Znamenají, že jsme dosáhli veřejného zájmu Ministerstva zdravotnictví o koncepční rozvoj paliativní péče a MSPP bude s jistotou v systému úhrad od roku 2018.

Na tomto místě tedy děkujeme všem, co se na onom mnohaletém úsilí podíleli. Poděkování patří rovněž Nadačnímu fondu AVAST, který v rámci programu „Spolu až do konce“ tento projekt podpořil.



Záznam České televize z tiskové konference, kde jsou výsledky jednání shrnuty, naleznete zde:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058290106

Prezentace ze semináře Paliativní péče v domácím prostředí: výsledky pilotního projektu

Zveřejněno: 6. listopadu 2016 | ČSPM dokumenty Legislativa Mobilní paliativní péče

1. listopadu 2016 proběhl ve Sněmovně seminář  Paliativní péče v domácím prostředí: výsledky pilotního projektu pod záštitou předsedy Sněmovny, zdravotnického i sociálního výboru Sněmovny, a České kanceláře WHO.

Data o průběhu a nákladech péče sedmi mobilních hospiců o čtyři stovky pacientů ukázaly v porovnání s průběhem posledních třiceti dní života všech ostatních zemřelých, že domácí hospice poskytují bezpečnou zdravotní péči, která má klinický přínos pro pacienty a je navíc levnější než běžná péče o terminálně nemocné.

Dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví a Všeobecné zdravotní pojišťovny se jeví reálné, aby od roku 2018 byl nový model týmové mobilní specializované paliativní péče (tzv. domácí hospitalizace nevyléčitelně nemocných) hrazen z části z veřejného zdravotního pojištění.

Odborná společnost bude usilovat, aby úhrada z těchto zdrojů byla co nejvyšší a co nejreálněji kopírovala náklady na postavení specializovaného týmu lékařů a sester, i jejich pohotovosti v režimu 24 hodin/7 dnů v týdnu. Dosud zjištěné reálné náklady na zdravotní složku takové péče se pohybují mezi 1700-2000 Kč/den.

Dovolujeme si na tomto místě zveřejnit prezentace ze semináře ke stažení.

Děkujeme za velký zájem o tuto problematiku a rovněž všem, kteří se tímto tématem zabývají.


Pilotní projekt Mobilní specializované paliativní péče (MSPP) – Předběžné výsledky analýzy

Autoři: Švancara J., Dušek L.
Oponenti/garanti: Mrázek J., Bartoň P., Sláma O., Kabelka L.

MSPP – péče o terminálně nemocné v domácím prostředí
MUDr. Ladislav Kabelka, PhD.,
Interní oddělení nemocnice Hustopeče
Institut paliativní medicíny ČSPM ČLS JEP

Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) – Několik poznámek z perspektivy ČSPM
MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
Vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP

Mobilní specializovaná paliativní péče – zahraniční inspirace
PhDr. Martin Loučka, PhD.
Centrum paliativní péče, Praha
Oddělení lékařské psychologie, 3.LF UK

NÁRODNÍ PROGRAM PALIATIVNÍ PÉČE
Sláma O., Kabelka L., Loučka M.

Tisková zpráva ČSPM k vyhodnocení pilotního projektu Mobilní specializované paliativní péče

Zveřejněno: 27. října 2016 | dokumenty Legislativa Tisková zpráva

Pilotní program mobilních hospiců a VZP přinesl nadějné výsledky. Potvrdila se bezpečnost a kvalita zajištěné péče. Jednání se povedou o rozšíření do dalších regionů ČR, delším období péče a pro další typy nemocných. Cílem je také zapojit ostatní pojišťovny. Pilotní program bude nejspíše pokračovat také v následujícím roce. Do systému standardní úhrady z veřejného zdravotního pojištění by měl být zařazen od roku 2018.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Tisková zpráva – 26.10.2016

Téměř všichni si přejeme jednou zemřít doma. Vypovídají o tom reprezentativní výzkumy českéspolečnosti, provedené opakovaně Cestou domů ve spolupráci se společností STEM/MARK (domasi přeje dožít 78 % z nás; více viz data.umirani.cz). Přesto umíráme na akutním lůžku v nemocnici, v léčebně dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory. . V mnoha zemích západní Evropy (Německo, Rakousko, země Beneluxu, Británie) je přitom domácí paliativní péče všeobecně dostupná a hrazená z veřejných prostředků. Mobilní paliativní péče umožňuje dožít důstojně v domácím prostředí, zároveň s podporou moderní medicíny.

Od jara roku 2015 běží pilotní program, který měl za cíl ověřit, jestli je mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP, tzv. Mobilní hospic) bezpečnou formou zdravotní péče, která má klinický přínos pro pacienta a není významně dražší než současné způsoby péče o umírající. Vyhodnocení pilotního programu, které provedl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), na tyto otázky odpovědi dává a otevírá prostor pro jednání, jak systematicky zlepšit péči o umírající v ČR. Sběr dat, který mobilní hospice v průběhu pilotního projektu prováděly, byl podpořen grantem Nadačního fondu AVAST v rámci programu „Spolu až do konce“.

Pilotní program analyzoval péči, kterou poskytlo 8 hospicových organizací napříč republikou 327 pacientům v období duben 2015 – únor 2016. Péče měla charakter “domácí hospitalizace“ pacienta v terminální fázi onemocnění: mobilní hospic zajišťoval veškerou zdravotní péči, kterou pacient v průběhu péče potřeboval, v režimu 24/7/365. Mobilní hospice, které dosud úhradu ze zdravotního pojištění nemají a pracují díky podpoře dárců asi ve dvaceti okresech ČR, se zavázaly garantovat, že nejméně 80 % pacientů přijatých do péče skutečně dožije doma a VZP se zavázala hradit mobilnímu hospici po dobu maximálně 30 dnů života pacienta část nákladů na péči, odstupňovanou podle závažnosti stavu.

Jaké jsou výsledky?

Pilotní program mobilní specializované paliativní péče prokázal, že mobilní hospice jsou schopné:

  1. bezpečně, kvalitně a při respektování všech zákonných norem pečovat o nevyléčitelně nemocné v domácím prostředí;
  2. dochovat pacienta, který si to přeje a má podporu své rodiny v domácím prostředí až do smrti v 92 až 97 % případů;
  3. v závěru života pacientů se zhoršujícími se symptomy účinně tlumit bolest a zachovat kvalitu života
  4. I když v péči mobilních hospiců dožívají pacienti se značnými potřebami zdravotní péče, nedochází u této skupiny k nárůstu vykázaných nákladů v posledních dnech života. Naopak průměrné náklady vykázané za jeden den v posledním měsíci života pacientů MSPP jsou 1 316 Kč. Tato hodnota se pohybuje na spodní hranici vykázaných nákladů ve všech náhodně vytvořených kontrolních skupinách, které ÚZIS modeloval na datech 70.000 pojištěnců VZP, kteří zemřeli ve stejném období. Průměrné náklady na jeden den v závěru života v těchto kontrolních skupinách byly 1 632 Kč.

Tyto závěry jsou výsledkem nestranného zhodnocení pilotu Ústavem zdravotnických informací a statistiky, a jsou odsouhlasené všemi zúčastněnými stranami.

Poznámky ČSPM k financování:

Průměrná úhrada ze strany VZP u pacientů v pilotním programu byla 1316 Kč za jeden den péče (ošetřovací den). Reálné náklady mobilních hospiců na zdravotnické služby za jeden ošetřovací den se pohybovaly v rozmezí 1700-1900 Kč. Pokrytí finančního rozdílu musely v průběhu pilotního projektu hospice i nadále hledat u dárců a krajů. Také všechny nezdravotnické služby umírajícím, tedy terénní sociální práce, psychoterapeutická nebo psychologická podpora, péče o pozůstalé a další, nejsou předmětem úhrady ze zdravotního pojištění a hospice na ně musejí opět peníze shánět jinde.

Průměrná délka péče o pacienty v pilotním programu byla 15,2 dnů, medián 8 dnů. Celkem 12,5% pacientů bylo v péči déle než 30 dnů, kdy již VZP náklady nehradila a mobilní hospice je musely krýt z darů, veřejné sbírky a dotací.

Za vyjednávací tým ČSPM

prim. MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D.


Kontaktní osoby pro další informace:

 

prim. MUDr. Ladislav Kabelka
ČSPM, předseda, Brno, kabelka@paliativni-institut.cz, 737230772

MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.
ČSPM, garant vyhodnocení pilotního programu, Brno, oslama@mou.cz, 608642076

Mgr. Marek Uhlíř
Mobilní hospic Cesta domů, ředitel, Praha, marek.uhlir@cestadomu.cz, 773481234 (kontaktní údaje vedoucích pracovníků mobilních hospiců v konkrétních regionech rád předá, prosím,napište si o ně v případě zájmu)

Stanovisko ČSPM ČLS JEP k otázce ambulantní a mobilní specializované paliativní péče v systému zdravotních služeb v ČR

Zveřejněno: 4. září 2016 | ČSPM Legislativa Média

Ke stažení: Stanovisko ČSPM_APM_MSPP (PDF)

Srpen 2016

VÝCHODISKA

  • Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP prezentovala v prosinci 2015 Národní program paliativní péče (www.nppp.cz). Za základní cíl dalšího rozvoje paliativní péče v ČR určila zlepšení dostupnosti zdravotních služeb obecné a specializované paliativní péče.

  • V České republice většina pacientů v pokročilých a konečných stádiích chronických onemocnění, kteří potřebují paliativní péči, prožívá závěr života a umírá v lůžkových zařízeních akutní a následné péče. Významná část nevyléčitelně nemocných pacientů si přitom přeje prožít závěr života v domácím prostředí.

  • Pokud by byla v ČR obecně dostupná ambulantní a mobilní paliativní péče, mohla by velká část pacientů  lůžkových zdravotnických zařízení prožít závěr života v přirozeném nebo náhradním sociálním prostředí. Ambulantní a  mobilní specializovaná paliativní péče ale v ČR v současné době dostupná není.

STANOVISKO

  • Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP podporuje vznik organizačních forem specializované paliativní péče, které jsou osvědčené v zahraničí, jmenovitě

  1. ambulance paliativní medicíny

  2. mobilní specializovaná paliativní péče

AMBULANCE PALIATIVNÍ MEDICÍNY (APM)

je specializovaná ambulance odbornosti 720 – paliativní medicína, vedená lékařem specialistou v nástavbovém oboru Paliativní medicína, popř. Paliativní medicína a léčba bolesti.

APM vykonává následující činnosti:

  • ambulantní péči o pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob

  • konziliární činnost v oboru paliativní medicína. Obsahem konzilia paliativní medicíny může být management bolesti a dalších tělesných a psychických symptomů, facilitace rozhodování o ukončení kurativní léčby a spolupráce na tvorbě plánu paliativní péče

  • vyšetření a ošetření pacientů v v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob v domácím prostředí

  • spolupracuje s poskytovateli mobilní specializované paliativní péče

  • spolupracuje s praktickými lékaři a poskytovateli domácí ošetřovatelské péče

  • spolupracuje se sociálním pracovníkem, psychoterapeutem, pastoračním asistentem nebo duchovním a dalšími zdravotnickými pracovníky (např. nutriční specialista, RHB pracovník, specialista na léčbu chronických ran atd.).

  • Charakteristickým rysem a výstupem práce ambulance paliativní medicíny je  plán paliativní péče. Tento plán vychází z pacientova klinického stavu, předpokládané prognózy a jeho přání a preferencí. Součástí plánu paliativní péče mohou být dříve vyslovená přání.

MOBILNÍ SPECIALIZOVANÁ PALIATIVNÍ PÉČE (MSPP)

MSPP je formou poskytování specializované ambulantní paliativní péče v domácím nebo náhradním sociálním prostředí v režimu nepřetržité dostupnosti lékařské a ošetřovatelské péče. Tento organizační model má charakter tzv. domácí hospitalizace. Péče v rámci modelu MSPP, který je v současné době ověřován v rámci pilotního projektu VZP. MSPP je indikovaná u pacientů v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob s velmi  limitovanou prognózou délky života (týdny až několik měsíců), u kterých:

  • zdravotní stav neumožňuje pravidelné kontroly u praktického lékaře nebo ambulantního specialisty (významně omezená mobilita a nízká celková funkční zdatnost)

  • přítomnost závažných symptomů a celková klinická nestabilita však vyžadují časté intervence a pravidelné přehodnocování a úpravu plánu péče (časté krizea dekompenzace).

Pro tuto skupinu pacientů MSPP přináší:

  • garanci trvalé (24/7) dostupnosti lékařské a ošetřovatelské péče

  • bezpečnou  specializovanou službu, která je poskytována v souladu s nejmodernějšími odbornými poznatky a současně respektuje zákonné požadavky na zdravotní péči

  • páteřní síť specializované terénní péče o nevyléčitelně nemocné, která podporuje existenci dalších komunitních služeb v regionu a efektivnější  propojuje komunitní, lůžkové a ambulantní služby daného regionu

  • kvalitativně vyšší úroveň zajištění péče než obvyklý model registrujícího praktického lékaře a služeb domácí ošetřovatelské péče

Minimální personální požadavky na poskytovatele MSPP

  • lékař (minimálně L2): celkem úvazek 1,2, z toho lékař L3 s nástavbovou atestací z oboru Paliativní medicína nebo Paliativní medicína a léčba bolesti minimálně 0,2.

  • zdravotní sestra: minimálně 5,0 úvazků

V rámci koncepčního rozvoje paliativní péče o pacienty v pokročilých a konečných stádiích nevyléčitelných chorob považujeme za logické a efektivní budování organizačně propojených zařízení charakteru ambulance paliativní medicíny a MSPP. Toto propojení umožní zajistit tolik potřebnou kontinuitu péče v posledních měsících, týdnech a dnech života.

Požadavky na kvalifikaci zdravotnických pracovníků

  • Lékař ambulance paliativní medicíny a vedoucí lékař MSPP je držitelem atestace z nástavbového oboru Paliativní medicína nebo oboru Paliativní medicína a léčba bolesti

  • Všechny sestry v zařízení MSPP by měly absolvovat akreditovaný kurz paliativní péče v minimálním rozsahu 30 hodin (např. ELNEC)

Návrh dostupnosti

Na základě vlastních a zahraničních zkušeností a doporučení považujeme za optimální cílový stav:

  • dostupnost jedná ambulance paliativní medicíny na 100 000 obyvatel

  • dostupnost jednoho poskytovatele MSPP na 50 000-100 000 obyvatel (podle hustoty osídlení) s předpokládanou dojezdovou vzdáleností 25 km.

Za výbor České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP

Prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD., předseda ČSPM ČLS JEP
MUDr. Ondřej Sláma, PhD., vědecký sekretář ČSPM ČLS JEP

Připomínky České společnosti paliativní medicíny k poslaneckému návrhu zákona

Zveřejněno: 9. června 2016 | Legislativa

Návrh zákona o důstojné smrti, jak je aktuálně předložen, je pouze technickým řešením tzv. eutanázie a asistované sebevraždy.

Tento návrh ODMÍTÁME. Číst více …

Prague charter – Pražská charta

Zveřejněno: 6. ledna 2013 | ČSPM dokumenty Legislativa

Výzva vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích, která vznikla u příležitosti Evropského kongresu paliativní péče.

logo-pch_0

U příležitosti Evropského kongresu paliativní péče vznikl na půdě EAPC dokument nazvaný Pražská charta. Je výzvou především vládám, aby se zasadily o dostupnost paliativní péče ve svých zemích. Je možné a žádoucí podepsat petici s tímto dokumentem svázanou.

Pražská charta vyzývá vlády, aby pomohly zmírnit utrpení lidí na konci života a uznaly dostupnost paliativní péče jako lidské právo.

  1. Vlády by měly rozvíjet takovou zdravotní politiku, která odpovídá na potřeby pacientů s život limitujícími nemocemi.
  2. Vlády by měly zajistit přístup k základním lékům, včetně opiodiních analgetik, pro všechny, kteří je potřebují.
  3. Vlády by měly umožnit zdravotnickým pracovníkům potřebné vzdělání v paliativní péči a v léčbě bolesti jak v pregraduálním, tak navazujícím studiu.
  4. Vlády by měly zajistit integraci paliativní péče do zdravotnického systému země na všech úrovních.

Plné znění Pražské charty si můžete stáhnout v českém překladu nebo anglickém či německém originálu.
Pokud můžete a chcete svůj podpis připojit, je to možné zde.

The Prague Charter

Zveřejněno: 13. prosince 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa

Urging governments to relieve suffering and ensure the right to palliative care

 

Please click here to sign the petition

Prague Charter “Palliative Care: a human right“ 

logo-pch_0
Working together to advocate access to palliative care as a human right:

  • European Association for Palliative Care (EAPC)
  • International Association for Palliative Care (IAHPC)
  • Worldwide Palliative Care Alliance (WPCA) and
  • Human Rights Watch (HRW)

 

Background

Access to palliative care is a human right under the right to the highest attainable standard of physical and mental health. In certain cases where patients face severe pain, failure to provide palliative care can also constitute cruel, inhuman or degrading treatment. Palliative care can effectively relieve or even prevent this suffering and can be provided at comparably low cost.

Yet, the governments of many countries throughout the world have not taken steps to ensure patients can realize this right. In many countries palliative care is not available at all or access to it is very limited. This causes millions of severely ill or dying people to suffer from pain and other preventable or treatable symptoms. This is true not only for patients with cancer but also for those with advanced heart, lung or kidney diseases, and progressive neurological diseases or from treatment resistant infectious diseases such as HIV /AIDS or tuberculosis. Palliative care also offers improved quality of life even for people in late stage dementia.

The Petition

1. Governments should develop health policies that address the needs of patients with life-limiting or terminal illnesses

  • Governments should develop comprehensive health care policies that provide for integrated palliative care, along with other forms of health services,
  • Governments should ensure that the laws include support to the relatives of patients during the time of care and after the time of death.

 

2. Governments should ensure access to essential medicines, including controlled medications, to all who need them

  • Governments should identify and eliminate unduly restrictive barriers which impede access to controlled medications for legitimate medical use,
  • Governments should ensure that they develop an appropriate system for estimating their need for such medications so as to ensure that availability is guaranteed without interruption,
  • Governments should ensure that they establish safe and secure distribution and dispensation systems so that patients can access the opioid medications regardless of their prognosis, place of treatment or geographic location.

 

3. Governments should ensure that healthcare workers receive adequate training on palliative care and pain management at undergraduate and subsequent levels.

  • Governments should adopt the necessary changes in the training curricula for healthcare providers (medical, nursing, pharmacy, psychology, etc) at undergraduate levels to ensure that all healthcare workers obtain basic knowledge about palliative care and are able to provide it to patients regardless of where in the healthcare system they work,
  • Governments should support the development and implementation of postgraduate and specialty palliative care programs so that patients with complex cases can receive appropriate care,
  •  Governments should ensure that adequate continuing education courses in palliative care are available to current healthcare workers.

 

4. Governments should ensure the integration palliative care into healthcare systems at all levels.

  • Governments should design and develop plans to create and implement palliative care units, groups and programs according to morbidity and mortality indicators, and population dispersion data.

 

Please sign the Prague Charter “Palliative Care: a human right“ Your signature will help support the initiative to recognize palliative care as a human right and improve access to palliative care worldwide.

Download the full text of the declaration here.

Je naše země připravena na stáří? Diskuze o právech starších osob

Zveřejněno: 27. listopadu 2012 | ČSPM dokumenty Legislativa Média

Tisková zpráva zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové

Dne 20. listopadu 2012 se ve Strakově akademii konala diskuze o právech starších osob, kterou pořádala zmocněnkyně vlády pro lidská práva při příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.

Akce se zúčastnili zástupci Parlamentu ČR, státní správy, neziskového sektoru a akademické obce. Cílem bylo rozvinout diskuzi o současném stavu ochrany práv starších osob v ČR, upozornit na aktuální problémové oblasti, nastínit další možné kroky i představit připravované nástroje na posílení ochrany práv starších osob na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Právům starších osob není v české společnosti přes veškerou snahu věnován dostatek pozornosti, a to i navzdory faktu, že starší osoby jsou jednou z nejzranitelnějších skupin obyvatel,“ uvedla na úvod zmocněnkyně vlády pro lidská práva a patronka Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity Mgr. Monika Šimůnková. Upozornila na negativní vnímání seniorů, které podle loňského průzkumu Eurobarometru sdílí více jak polovina české populace. Varovala také před množícími se informacemi o dlouhodobém týrání a špatném zacházení s rodiči – seniory ze strany jejich dětí za tichého tolerování této nepřijatelné praxe dalšími příbuznými či okolím. V úvodním slovu veřejného ochránce práv, předneseném Mgr. Kateřinou Valachovou, Ph.D., bylo upozorněno mj. na přístup k sociální a právní pomoci, či potřebu větší ochrany starších osob před nekalými obchodními praktikami.

V prvním panelu nazvaném „Právo starších osob na důstojný život“ vystoupili Alena Krásná z Linky seniorů Elpida, Mgr. Petra Zdražilová z Kanceláře veřejného ochránce práv, Martina Špinková z Hospicového občanského sdružení Cesta domů, Mgr. Alena Horáková z Ministerstva vnitra ČR a pplk. Ing. Jaroslav Karásek z Policie ČR. Z příspěvků i následných vyjádření publika vyplynulo, že existuje celá řada oblastí, ve kterých je třeba posílit ochranu práv starších osob. Velká pozornost byla věnována otázce paliativní péče, kde je možné vysledovat mnoho problematických bodů, např. nedostatečná dostupnost a financování, nemožnost poskytovat adekvátní péči ve specializovaných ambulantních zařízeních a v domácím prostředí, nedostatečná informovanost pacientů a rodiny o diagnóze a prognóze, chybějící podpora pečujících přátel a příbuzných. Zařízení sociálních a zdravotních služeb nejsou dostatečně provázány a potýkají se s nedostatkem personálu. Klienti zařízení sociálních služeb se setkávají s omezováním osobní svobody a pohybu, s nedostatkem soukromí a lze vysledovat i nedostatky ve smlouvách o poskytnutí sociálních služeb. V poslední době se také vyskytly případy neregistrovaných ubytovacích zařízení podnikajících na základě živnostenského oprávnění, které neoprávněně poskytují sociální služby. Přítomní také upozornili na chybějící sociální bydlení, snižování počtu lůžek v nemocnicích či problém vymahatelnosti povinnosti dětí starat se o své rodiče zakotvené v zákoně o rodině i problematickou realizaci dosavadních koncepčních materiálů na podporu pozitivního stárnutí.

Na druhém panelu „Věková diskriminace: Aktuální trendy ke zvýšení ochrany práv starších osob“ představili Mgr. Jan Dobeš, náměstek ministra práce a sociálních věcí, Matthias Kloth z Rady Evropy, JUDr. Karel Komárek z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Mgr. Jana Kvasnicová z Kanceláře veřejného ochránce práv současné i budoucí aktivity v oblasti práv starších osob obecně a boji proti věkové diskriminaci konkrétně. Zmíněn byl např. návrh Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, výzkum o věkové diskriminaci v přístupu k finančním službám plánovaný veřejným ochráncem práv i právě probíhající diskuze o možné úmluvě o právech starších osob na úrovni Organizace spojených národů či návrh doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o podpoře lidských práv starších osob. Z následné krátké diskuze vyplynula potřeba důsledně sledovat způsob implementace Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017 a v ideálním případě zajistit, aby se stal součástí programu vlády.

Jednání o úhradách Mobilní specializované paliativní péče v ČR

Zveřejněno: 20. září 2012 | Legislativa

Již bezmála 10 let vedou přední paliativní odborníci četná jednání s Ministerstvem zdravotnictví a s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny o možnosti přiznání místa pro mobilní hospic v rámci našeho zdravotního systému a o možnosti úhrady péče lékařů a sester v něm pracujících ze zdravotního pojištění. Služba, díky níž mohou i pacienti s komplikovanými symptomy zůstat až do konce života s vysoce odbornou péčí doma, zatím v naší zemi regulérně možná není.A je jen otázkou sil a naděje těch, kteří ji na pár místech v ČR poskytují bez smlouvy s pojišťovnami, jak dlouho ještě vydrží ukazovat, že v nabídce zdravotních služeb pro nevyléčitelně nemocné existuje prázdný prostor mezi péčí v lůžkových zařízeních a péčí zajištěnou praktickým lékařem a agenturami home care. Tento prostor právě MSPP smysluplně a efektivně zaplňuje.

Jednání v uplynulém desetiletí byla složitá, můžete nahlédnout. Od roku 2012 je situace ale jiná: v Zákoně o zdravotních službách je zakotvena paliativní péče v domácím prostředí pacienta. V seznamu hraditelných výkonů jsou dva nové – první návštěva a práce paliativního specialisty u pacienta doma. Proto se výbor ČSPM obrátil na ředitele VZP, MUDr. Horáka, se žádostí o nastavení úhrad této péče ze zdravotního pojištění. Dopis doprovázelo stanovisko ČSPM k organizaci mobilní paliativní péče u nás. K dané problematice doporučujeme také k nahlédnutí Doporučení Rady ministrů EUChartu práv umírajících pacientů či návrh Koncepce paliativní péče v ČR. Dodržování lidských práv pacientů u nás se krátce věnuje Podnět pro Radu vlády pro lidská práva. Zajímavým doplňujícím materiálem může být nahlédnutí doVýzkumu veřejného mínění. Pokud Vás zajímají základní překážky a mýty, jimž se i po deseti letech musí při prosazování paliativní péče doma čelit, k dispozici je přehledná prezentace Mobilní hospic v ČR – mýty, realita, vyhlídky.

 

A zde již zmíněná korespondence. Dopisy mezi ČSPM a ředitelem VZP vcelku si můžete stáhnout i ve verzi pdf zde.